Gotika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Got. arch. využívala bohatého dekorativního systému – motivy:
geometrické (fiály – jehlany, baldachýn – ozdobná stříška nad sochami, vimperk – ozdobný štít nad portálem)
přírodní
sochařství
Hlavní funkce náboženská – propagovat křesťanský názor katolické církve.Od románského se liší tím, že neodvrací od přírody a pozemského života – vytváří z nich hl. náplň uměl. díla.Vznik tzv. laických umělců – spojeni s měšťanstvem.
Dva zákl. druhy:
monumentální skulptura (zdobí průčelí chrámů, interiéry) – kamenictví spjaté s arch.
komorní sochařství (volné sochy hl. ze dřeva, také ze slonoviny a z kamene)
Nejdříve větší význam kamenictví, později řezbářství.
Skulptura na průčelí katedrál se podobala jakýmsi kamenným encyklopediím (podávala zrcadlo přírody, vědy, morálky a historie).Kalendářní výjevy předváděly koloběh práce rolníka (práce = cesta ke spáse).
Výzdoba se uplatnila vně stavby i nad portály, v galeriích králů, ve štítů, na věžích, na bočních lodích i na lodi příčné, na opěrných systémech, na chrličích.Uvnitř chrámu na hlavicích, konzolách, svornících, apod.
Řezbářství – náměty Krista, P.Marie, piety (P. Marie s mrtvým Kristem na klíně) a světců realistická tendence (jejich zlidštění).
malířství
Zprvu hl. pro církev a vyjadřovalo náb. ideje – potom snaha zlidštit náb. náměty, přiblížit je divákovi a působit na jeho fantazii a emoce.Real. tendence se projevila ve světské tematice – výzdoba katedrál a do knižní ilustrace – souvisí s laicizací got. umění.
Malba na sklo – místo malby nástěnné.Malba desková – plně rozvinuta.Knižní malba – na konci 14. st. položila zákl. pozdně got. malířství.
Vývoj malířství probíhal k realistickému obrazu – opt. výsledek skutečnosti.
Při zrodu got. malířství – Francie a Anglie, později (od poč. 14. st) – Itálie v čele s Giottem.
Památky české i světové
architektura
Francie
Saint Denis, katedrála v Laonu, Notre-Dame v Paříži, katedrála v Remeši, v Amiens a v Beauvais (v těchto 3 katedrálách vyvrcholilo got. úsilí o sjednocení prostoru).)
Palácovitá kaple v Sainte Chapelle v Paříži.
Vznikaly i školy: normandská, jihofrancouzská, champagneská, burgundská (šířily got. architekturu do ostatní Evropy).
Hrady – spojovaly potřeby reprezentace a pohodlného bydlení, středem byl masivní válcový donjon, pevná opevnění, klášter nebo papežský palác.
Pozdní gotika – protiklad klasické gotiky (místo lom. oblouku stlačený oblouk, žebrovou klenbu křížovou vystřídaly klenby síťové, hvězdové a vějířové, opěrný systém se proměnil v dekoraci).Všude dekorativismus.
Pozdní gotika – styl flamboyant (plaménkový) – char. motiv v okenních kružbách.
Anglie
Katedrála v Exeteru, kaple sv. Jiří ve Windsoru, Jindřicha VII. ve Westminsteru nebo chóry katedrál v Oxfordu a Norwichi.