Gotika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Řády: ciscerciáti, mendikanti.
Itálie
Gotika se moc neprosadila.Dávali přednost horiz. před vert., prosvětlenému prostoru, plné zdi a vnější opěrný systém nepřijali vůbec.Dóm v Miláně, dóžecí palác v Benátkách, florentská radnice (pojata jako pevnost).
Čechy a Morava
Za posledních Přemyslovců (Václav I.) – zal. tzv. havelského města v Praze, dále prvního českého františkánského kláštera v Praze.
Ciscerciáti stavěli chrámy bez věží.
Královská města: Jihlava, Král. huť, Vyšší Brod.
Král. hrady: Křivoklát, Bezděz, Špilberk, Jindřichův Hradec, Horšovský Týn.
Staronová synagoga v Praze.
Vrchol. gotika – vláda Lucemburků (velký rozvoj) – klášter sv. Anny, minoritský klášter s kostelem sv. Jakuba a kostel P. Marie (zničen husity).
KAREL IV. - pražská univerzita
hl. město říše římské
mystická zbožnost a hum. vzdělanost
byl prvním velkým sběratelem u nás
výstavba Nového Města pražského (1348)
největší evrop. město po Římu
chrám sv. Víta (Matyáš z Arrasu, potom Petr Parléř)
Parléřova huť – kaple Všech svatých, Karlův kamenný most, Staroměstská mostecká věž, sv. Barbora v Kutné hoře
Hrady – Karlštejn.
Luc. gotika vyvrcholila za vlády Václava IV. (kultura jeho dvora má již protorenesanční ráz), reforma církve (J. Hus, M. z Janova, Jeroným Pražský).Za jeho vlády: ornamentální zdobnost, intimnost, kultivovanost.
Hus. hnutí – (Jiří z Poděbrad) narušení vývoje gotiky a přechodu z vrchol. do pozdní staveb. hutě se rozpadly.
Pozdní gotika – Vladislav Jagellonský (velkostatky, pivovary, mlýny, cihelny, sklářské hutě, rybníky).Matěj Rejsek, Benedikt Rejt (opevnění Pražského hradu, Vladislavský sál, dokončil kostel sv. Barbory v Kutné hoře).
sochařství
Francie
Sochy – přirozený postoj a pohyb, odpoutaná od architektury (portál v Saint-Denis, Notre-Dame).
Interiérové řezbářství, drobné madony řezané do slonoviny, sochařský portrét.
Pozdní gotika – expresivní naturalismus zpodobňující lidksé tělo v posmrtném rozkladu.
Itálie
Piská škola (sochařská rodina Pisanů) – Niccolo Pisano, Giovanni Pisano (duch. a cit. obsah námětu), Andrea Pisano (jižní bronzové dveře flor. baptisteria; spolupracoval s Giottem).
Čechy a Morava
Naturalistická rostlinná ornamentika.
Madony – Madona strakonická, rouchovanská, Madony michelské (Mistr Michelské madony – odhmotnění postav, esovité prohnutí těla, rytmické kaligrafické křivky, draperie).Sedící madony.
Nejvýznamnějším střediskem českého got. sochařství – Parléřova huť (výzdoba Staroměstské mostecké věže; portrétní galerie).
Krásný sloh – umění se stává záležitostí výlučně estetickou, ztrácí svou spol. fci a přímý vztah k realitě.Nepřirozenost, postavy s malou hlavou, nezájem o prostorové vztahy, zjemnění výrazu a snížení duch. obsahu, dokonalost zpracování, nadvláda lin. rytmičnosti a kaligrafie, dek. stylizace drapérie.Mistr Krumlovské madony, M. Toruňské madony, Mistr týnského Ukřižování.