Výminkáři_V001_o

Obdiv Novákové a také jiných kritiků platil zejména povídce Konec života o „kmotránkovi jako růže“. Tak se možná i první dobová hodnocení Výminkářů zasloužila o to, že se v celém dalším Raisově díle konflikt dobra a zla, jednání a trpnosti řešívá ve prospěch toho prvního. I jedinci zrazení přírodou a nejbližšími příbuznými roztínají svoje rodinné a citové krize činem, třeba měl podobu zoufalé msty a sebevraždy (Kalibův zločin, Odstrčený). Teprve pozdní Rais s oblibou demonstroval, jak se drobní lidé ztrácejí svému rodnému prostředí a svému poslání (Paničkou, O ztraceném ševci). Týž autor v čase uměleckého vzestupu počátkem let devadesátých napsal zdařilé a čtenářsky vyhledávané idyly o lidech oddaných svému poslání a svému světu, v něm šťastných i šťastně ho reprezentujících (Zapadlí vlastenci, Pantáta Bezoušek). – Autorovo dílo vrcholné vznikalo pak i v přímé motivické a myšlenkové návaznosti na Výminkáře: román Západ má svůj předobraz a předznamenání v povídce Konec života. Rozdílnost mezi popisným názvem rané drobné prózy a symbolickým označením pozdnějšího románu napovídá, že vůle k věcnému a střízlivému, jakoby neosobnímu obrázku byla pro Raise i pro českou realistickou literaturu jedním z východisek, ale ne konečným cílem ani jediným jejím uměleckým výsledkem.

(J. Janáčková, Vesnická povídka a K. V. Rais. In: K. V. Rais, Výminkáři)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.