1. Planetární geografie

- na severní polokouli je polární den přes celé léto

- při polární noci je Slunce tak nízko, že se nedostává nad obzor

- na severní polokouli je polární noc přes zimu

Střídání ročních období – rovina ekliptiky svírá s rovníkem úhel 66,5 °, závisí tedy na sklonu zemské osy

Přísluní (perihelium) – planety se pohybují rychleji, nejblíže je Země Slunci v lednu, 147,1 mil. km

Odsluní (afélium) – nejdále je v červenci, 152,1 mil. km

Letní slunovrat – 21.6., severní konec zemské osy je ke Slunci nejvíce přikloněný

- paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Raka (23,5° s.š.), u nás pod úhlem 63,5°, světlý den 16 h, hodně paprsků

Podzimní rovnodennost – 23.9. – noc a den trvají stejně dlouho

- sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na rovník, u nás pod úhlem 40°

Zimní slunovrat – 21.12., - severní konec zemské osy je od Slunce nejvíce odkloněn

- sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Kozoroha (23,5° j.š.), u nás pod úhlem 16,5°

- světlý den trvá 8 h

Jarní rovnodennost – 21.3. – noc a den trvají stejně dlouho

- sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na rovník, u nás pod úhlem 40°

MĚŘENÍ ČASU A KALENDÁŘ

- svět je rozdělen na časová pásma po 15°

- čas se liší o 1 h od sousedního pásma

Greenwich – 0° poledník, Greenwich Mean Time

- každý poledník na Zemi má ale také svůj tzv. místní čas =. Přesný čas pro ten daný poledník

DATOVÁ MEZ= hranice, na které se mění datum

- prochází neobydlenými oblastmi tichého oceánu, přibližně podél 180° poledníku

15° = 60 min

1° = 4 min

25° z.d. │ 5° v.d. 5° v.d. │ 5° z.d.

8:00 │ 10:00 10:40 │10:00

120 min

Rozdíl 30° - 30x4=120

- Gregoriánský kalendář – do 16. st/ Juliánský

- každý čtvrtý rok je přestupný, stoleté roky pouze přestupné, pokud je lze vydělit 400

OTÁČENÍ ZEMĚ A MĚSÍCE KOLEM SPOLEČNÉHO TĚŽIŠTĚ

Země + Měsíc = gravitačně spjatá dvojice – otáčí se kolem společného těžiště – barycentra

- leží pod povrchem Země asi 1700 km

- rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla (rotace Země kolem osy) a zároveň na Zemi působí přitažlivá síla Měsíce → SLAPOVÉ JEVY = dmutí

- na vzniku slapových jevů se podílejí: přitažlivá síla Měsíce a Slunce, odstředivá síla Země

a) Skočné a hluché dmutí

- Skočné dmutí vzniká při spolupůsobení přitažlivých sil Měsíce a Slunce, Měsíc je ve fázích úplněk nebo nov a příliv a odliv jsou největší

- Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné rovině

- záliv Fundy – rozdíl mezi přílivem a odlivem 20 metrů

- Hluché dmutí – přitažlivé síly Slunce a Měsíce se ruší, Měsíc je v 1. nebo 3. čtvrti, příliv a odliv jsou nejmenší