10. Fyzicko-geografická charakteristika Česka

VÝVOJ ČESKÉHO MASIVU A KARPAT VE ČTVRTOHORÁCH

→ sjednocení říční sítě

- Vltava tekla na jih → sever, přestala být přítokem Dunaje

- vytvoření říčních koryt vlivem eroze, říční terasy

- střídání interglaciálu a glaciálu

- severní výběžek – pevninský ledovec (celá Evropa + VB, Ostravsko, Šluknovský a Frýdlantský výběžek)

Ledovcová jezera na Šumavě: Černé, horský ledovec: Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka

- periglaciální prostor – ČR, migrace zvěře mezi dobami

- bludné balvany = pozůstatky po ledovci – pevninský ledovec

PŘÍRODNÍ ZDROJE

- těží se – sklářské písky - Jablonecko, Liberecko, mramor, stavební materiály, železné rudy

PŮDY ČR

A) ČERNOZEMĚ

- vysoký obsah humusu

- nejúrodnější půdní typ

- vyvíjejí se na spraši = prach, plný minerálů, který vznikl před ledovcem

- horizont A (humus) a C (spraš)

- Poohří, Polabská nížina, Dyjskosvratecký úval, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval

- nejteplejší oblasti

- obilí, pšenice

B) HNĚDOZEMĚ

- pokrývají největší plochu území v ČR

- kukuřice, řepka olejka

C) PODZOLY

- horské oblasti

- jehličnaté lesy

- pod jehličím → světle šedý horizont půdy, jehličí je kyselé

- málo úrodné – nevhodné pro zemědělství

D) NIVNÍ PŮDY

- podmáčené, blízko řek

POVRCH ČR

- nejvyšší bod: Sněžka (1603 m n. m.)

- nejnižší bod: Labe u Hřenska (115 m n. m.)

- nížiny: nadmořská výška do 200 m, velmi úrodné, Polabská nížina, úvaly – Hornomoravský, Dolnomoravský a Dyjsko-svratecký úval

- vysočiny:

a) Pahorkatiny a vrchoviny – České středohoří (nejvyšší bod Milešovka), Českomoravská vrchovina – známá jako Vysočina

b) Hornatiny – Krkonoše (Sněžka, 1603 m), Orlické hory (Velká Deštná, 1115 m), Jizerské hory (Smrk, 1124 m), Lužické hory (Luž, 793 m), Krušné hory (Klínovec, 1244 m), Český les (Čerchov, 1042 m), Šumava (Plechý, 1378 m), Bílé Karpaty (Velké Javořina, 970 m), Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), Jeseníky (Praděd, 1491 m)

PODNEBÍ

- mírný pás

- hranice oceánského a kontinentálního typu podnebí

- čtyři roční období – rotace a sklon osy Země

Oceánské klima:

- převládající západní proudění vzduchu → déšť

- vyšší vlhkost

- spíše cyklóny – tlakové níže

Kontinentální klima

- v zimě chladno a jasno – větší výkyvy teplot

- v létě teplo a slunečno

- suchý vzduch

- v zimě tlaková výše – studený vzduch klesá

- každý 6-7 den se mění počasí – nejde dlouhodobá předpověď počasí

Absolutně nejnižší: - 42,2 Litvínovice

Absolutně nejvyšší: 40,4 Dobřichovice

Průměrná nejnižší: Sněžka 0,2

Průměrná nejvyšší: Praha – Klementinum 10

Městský tepelný ostrov = v centrálních částech měst je o několik stupňů tepleji

Záporný teplotní gradient = každých 100 m klesá teplota o 0,5 C – v troposféře – ne v atmosféře