10. Fyzicko-geografická charakteristika Česka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- nejteplejší oblastí celkově je jižní Morava
SRÁŽKY
- množství záleží na nadmořské výšce a poloze místa – návětrné svahy – vítr ze západu (záp. proudění vzduchu) → více srážek
- 700 mm za rok – průměr pro celé území
- návětrná strana Jizerských hor a Krkonoš – nejvyšší průměrná srážky 1700 mm cca
- nejnižší srážky – Žatečko a Lounsko – srážkový stín Krušných hor – 400 mm srážek/rok
→ mraky se zaseknou o hory → kondenzace → návětrná strana
- nejvíce srážek spadne v letních měsících
- největší povodně – 1997 (Morava) a 2002 (Praha)
- do podmáčení krajiny déšť → nevsáklo se → do řek → vypuštění přehrad
VODSTVO
Úmoří = všechna voda na území, odteče do jednoho moře
Povodí = území, ze kterého se všechna voda dostane do jedné řeky
Rozvodí = území mezi povodími
- většina řek tady pramení nebo je zde jejich horní tok → využití na dopravu a energetiku je malé
- největší průtok v březnu a dubnu – tání sněhu
Hlavní evropské rozvodí:
- prochází ČR, Králický sněžník – 3 úmoří odtéká do tří moří
Úmoří Severního moře – 65% našeho území, Labe
Úmoří Černého moře – 25% našeho území, Morava, Dyje → Dunaj
Úmoří Baltského moře – 10%, Odra
VLTAVA A LABE
- Vltava se vlévá do Labe u Mělníka
1. Určuje se průtok řeky – kolik m3/s
2. Délka toku před soutokem - Vltava ve všech více než Labe
3. Plocha povodí
- z geografického hlediska j hlavním tokem Vltava
- historicky řeka označována jako Labe
- Labe pramení v Krkonoších – Labská louka
- vlévá se do Severního moře
- stékají se u obce Chlum
- Vltava – a) TEPLÁ – pramení pod Černou horou na Šumavě
b) STUDENÁ – pramení v Bavorsku
- Vltavská kaskáda – Lipno, Lipno II., Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané
= systém přehradních nádrží na Vltavě
MORAVA
- pramení pod Králickým sněžníkem
- vlévá se do Dunaje → Černé moře
ODRA
- pramení v Oderských vrších na Moravě
- teče na sever do Polska a Baltského moře
- přítok – lužická Nisa
JEZERA
- nemáme žádné jezero evropského významu
1. ledovcová – čtvrtohory, Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka
- pozůstatek pevninká ledovce
2. krasová – krasové oblasti, Moravský kras – jezero v Macoše, Hranická propast
3. rašelinová – Šumava – Chalupská slať, Tří jezerní stať
4. sesuvová – sesuv půdy → jezero
5. antropogenní – zaplavené těžební oblasti
RYBNÍKY
- dlouholetá tradice, budování ve 13./14.st
- Jižní Čechy a Pardubicko
→ chov ryb, poté určeno k rekreaci
Opatovický kanál – Pardubicko, Zlatá stoka a Nová řeka – Třeboňsko, Schwarzenberský kanál – plavení dřeva, Máchovo jezero – velký rybník
Půdní poměry – Polabí
PŘEHRADNÍ NÁDRŽE
- Lipno – největší rozlohou, největší souvislá vodní plocha u nás