13. Evropa, fyzicko-geografická charakteristika

→ trog = ledovcové údolí ve tvaru U, materiál, co s sebou hrne ledovec = moréna

→ vznik spraše = prach + minerály → černozem

B) interglaciály

→ fjordy = zaplavená ledovcová údolí

→ Dalmatské souostroví – voda z ledovce roztaje → moře → původně horský celek → zaplavené → ostrovy

→ jezera a jezerní plošiny

Nejnižší místa v Evropě: Kaspická nížina –28m

Nizozemí -5

- ledovec zasahoval až k Šluknovskému výběžku

VODSTVO

Úmoří: Atlantský oceán 70%, Kaspické moře 20%, Severní ledový oceán 10%

Volha – největší řeka Evropy, bezodtoká oblast, neústí do moře – Kaspické moře (jezero) – někdo ji považuje, že je už v Asii – nejdelší řekla poté Dunaj

Kaspické moře – reliktní jezero – pozůstatek ledovce

Šelfové oblasti: okrajová část pevniny zatopená vodou, mělké moře, ropa a ZP

- Norské, Severní a Baltské moře

- v dobách ledových pevninou

- velkou část je bezodtoká oblast

- ledovcový vodní režim – léto – taje ledovcový led – Alpské řeky

JEZERA:

A) ledovcová

- tam, kde byl pevninský ledovec

- sladkovodní, zvlněný povrch, mělká, jezerní plošiny (Finská, Karelská)

B) karová

- horský ledovec

Kar = sněžná jáma

- na Slovensku jako plesa

- Alpy, Karpaty

- ČR: Černá, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka

C) tektonická

- vázána na zlomová pásma

- Ladožské – největší v Evropě

- Balaton – na hranici desek

D) krasová

- Plitvická jezera v Chorvatsku

Ledovce: podle místa vzniku

- kontinentální – Island, Vatnajokull

- horský – Alpy, Aletschský

PODNEBÍ, POČASÍ, BIOSFÉRA

- podnebí ovlivňuje Severoatlantský proud – moře zde nezamrzá do 74° s.š, rybolov, přístavy

- mírné klima, J – subtropické

- mírný pís – původně smíšené lesy

- macchie – středomoří

- sever – tajga, tundra

a) Islandská tlaková níže

b) sezónně se tvoří tlakové výše - Azorská (léto), Sibiřská (zima)

- podnebné pásy (subtropy, mírný, subpolární)

- biomy (subtropické tvrdolisté vegetace - makchie = machie, smíšené lesy mírného pásu, tajga, tundra)

Hospodářství a rozmístění obyvatelstva podle přírodních poměrů

- hustota zalidnění: 72 obv./km2, nejhustěji zalidněný kontinent

- nejvyšší hustota je v tzv. jádrových oblastech:

Benelux: (vhodné klima, úrodné půdy), malé městské státy Monako a San Marino, konurbace v Porýní a Porúří, Pádská nížina (severní Itálie od Milána po Turín, vhodné klima a úrodné půdy), povodí dolního Labe, okolí Paříže (+ severní průmyslové oblasti Francie), okolí Londýna (od ústí Temže po Liverpool včetně střední Anglie), Horní Slezsko, okolí Moskvy a Sankt Petěrburg, střední Evropa obecně

Nejnižší hustota zalidnění: v nehostinných oblastech (tajga, tundra, horské oblasti, odlehlé a obtížně přístupné oblasti)

- sever Ruska (Sibiř, zima), Skandinávie (podobný problém jako Sibiř), Alpy, Karpatský oblouk, vnitrozemí Pyrenejského poloostrova, Portugalsko, Irsko, Řecko