13. Litosféra a georeliéf, Brazílie a Mexiko

- při tomto procesu zemská kůra zaniká

1. transformní rozhraní = desky se pohybují podél sebe

- rozhrání je tvořeno paralelními transformními zlomovými zónmi

- na nich dochází k prokluzu desek vůči sobě

- doprovázeno výrazným zemětřesením

- př. San Andreas (Severní Amerika)

DŮSLEDKY POHYBU

• Vulkanismus (= sopečná činnost)

- podél hranic litosférických desek

- dochází k přemístění magmatických hmot z nitra na povrch

- sopka: kráter (vrchol), kužel, sopouch, krb

- „Pacifický kruh ohně“

• Denali (Mt. McKinley, USA)

• Popocatepetl (Mexiko)

• Ključevskaja (Rusko)

• Cotopaxi (Ekvádor)

• Krakatoa (Indonésie)

• Zemětřesení

- krátkodobé otřesy povrchu litosféry

- většinou v místech styku litosférických desek

- dochází k nim při uvolnění energie uvnitř Země

- Richterova stupnice (síla zemětřesení 1 – 10)

- seismologie = nauka o zemětřesení

- hypocentrum = místo vzniku v zemském plášti

- epicentrum = místo zemského povrchu, kde ucítíme otřesy

• Horotvorná činnost

- vrásová pohoří

- kerná pohoří

Georeliéf

- svrchní část litosféry

- plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou, hydrosférou

- povrch zemské kůry se proměňuje je to výsledek endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) sil

- na pevnině je pevninský georeliéf

- na oceánském dně je podmořský georeliéf

- studiem georeliéfu se zabývá geomorfologie

Podmořský georeliéf

- jedná se o povrch litosféry na oceánském dně

- části:

• pevninský šelf – tvořen pevninskou zemskou kůrou (mělká moře, hloubka 200 m)

• přechází do strmějšího pevninského svahu lemovaného pevninským úpatím

• největší část tvoří oceánské lože – to je tvořené oceánskou kůrou

• v této části oceánské pánve jsou středooceánské hřbety a hlubokooceánské příkopy (v místě podsunu jedné litosférické desky pod druhou)

Pevninský georeliéf

- dělení podle absolutní nadmořské výšky

• nížiny – do 200 m. n. m (¼ povrchu)

• vysočiny – nad 200 m. n. m (¾ povrchu)

- pod úrovní hladiny oceánu jsou nejhlubší místa prolákliny (= deprese) a skryté prolákliny (kryptodeprese)

- zalité vodou, jejíž hladina je nad úrovní oceánu, dno je ale pod jeho úrovní

- výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším místem na určité ploše; v ČR se měří v oblasti 16 km2)

- dělení podle relativního výškového rozdílu = morfologické typy:

• 0 – 30 m roviny

• 30 – 150 m pahorkatiny

• 150 – 300 m vrchoviny

• 300 – 600 m hornatiny

• více než 600 m velehornatiny

Vzhled georeliéfu utvářen exogenními a endogenními pochody

1. Endogenní (vnitřní)

- vznikají uvnitř zemského tělesa (v kůře a v plášti)

- vyvolávají horotvornou a sopečnou činnost

- vznikají útvary:

• klenby a pánve – tektonický pohyb, proniknutí magma na povrch

– prohnutý georeliéf => pánve

– kruhový nebo oválný půdorys

• vrásová pohoří – zvlněný terén