Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




17-PEDOSFÉRA

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.39 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

PEDOSFÉRA

Pedologie = nauka o půdách

Vznik půdy:

Matečná hornina (základ pro vznik půdy) -> z matečné horniny vzniká zvětráváním půdotvorný substrát -> z půdotvorného substrátu vzniká půdotvorným procesem půda

- vznik půdy ovlivňují půdotvorní činitelé

Na okrajích písečných přesypů vznikají mělké neúrodné půdy (písečný přesyp u Osečka v Polabí)

1. Matečná hornina

- hlavně složení: horniny, barva, textura (zrnitost), pH apod.

- nejúrodnější jsou středně zrnité hlinité půdy

2. Podnebí

- ze stejné horniny mohou v různém podnebí vznikat rozdílné půdy

- hlavní faktory podnebí: teplota (urychlení půdotvorných procesů)

srážky (ovlivnění vlhkosti půdy nebo rychlosti vyplavování živin)

výpar (pokud převažuje nad srážkami, půda se zasoluje)

3. Georeliéf

- nadmořská výška (ovlivňuje podnebí)

- sklon a orientace svahů (J jsou sušší a teplejší)

Jižní stráň vrchu Chotuc v Polabí: Sušší půda s vyšší teplotou hostí vzácná teplomilná společenstva rostlin

4. Podzemní voda

- výška její hladiny ovlivňuje půdní vlhkost a může způsobit její podmáčení

V okolí velkých řek je hladina podzemní vody vysoko a vznikají podmáčené půdy (řeka Raba v JV Polsku)

5. Čas

- půda vzniká velmi pomalu

- v ČR vznikne 1 cm ornice za zhruba 100 let

- v suchých oblastech vzniká ještě mnohem pomaleji

Úrodná půda vzniká velmi dlouho, ale rychle se ničí (např. zástavbou)

6. Organismy

- edafon – soubor půdních organismů

- organismy způsobují rozklad organické hmoty na humus

- rozhodují o úrodnosti půdy

7. Člověk

- obdělávání půdy

- hnojení zvyšuje uměle úrodnost

- změny využití půdy mění i samotnou půdu

Složky půdy:

1. Živá složka (= edafon) – půdní bakterie, prvoci, kroužkovci (hlavně žížaly), chvostoskoci, hmyz a jeho larvy, menší obratlovci (např. krtek)…

2. Neživá složka – půdní voda, půdní vzduch, minerální částice (jíl, hlína, písek, kameny), humus (neživá organická složka)

Vlastnosti půdy:

  • zrnitost (textura) – velikost částic

  • pórovitost – početnost pórů v půdě

  • chemické složení a pH

  • úrodnost (pro člověka nejpodstatnější)

Třídění půd podle zrnitosti (půdní druhy):

1. Písčité (lehké) půdy – velké částice (písek), obsahují hodně částic křemene a málo humusu, výskyt navátých píscích, štěrkopíscích a pískovcích, špatně zadržují vodu

2. Hlinité (středně těžké) půdy – středně velké částice (hlína), přiměřeně humusu, zemědělsky nejvhodnější

3. Jílovité (těžké) půdy – malé částice (jíl), málo provzdušněné, voda špatně vsakuje, špatné obdělávání

Půdy s vysokým obsahem kamenů se nazývají skeletnaté (kamenité)

Půdní profil:

= průřez půdou až k matečné hornině

- složen z půdních horizontů (vrstev půdy)

Třídění půd podle profilu (typu):

Témata, do kterých materiál patří