2. Kartografie a dálkový průzkum Zemědocx

• nejsou stejně dlouhé

• tvar kruhu

1. rovník

• nejdelší rovnoběžka

• dělí polokouli na severní a jižní

• délka cca. 40 075 km

1. zeměpisná šířka

• vzdálenost od rovníku
  - 2 druhy:

• jižní - 0° - 90° na J

• severní - 0° - 90° na S

1. obratníky

• rovnoběžky vymezující oblast, na níž může dopadat kolmé sluneční záření

• 23, 5° s.š./j.š.

• 2 druhy:

• Raka - S polokoule

• Kozoroha - J polokoule

1. polární kruhy

• odděluje oblasti, kde alespoň 1 den v roce nevystoupí Slunce nad obzor (polární noc) nebo nesestoupí pod obzor (polární den)

• 66, 5° s.š./j.š.

• 2 druhy:

• severní

• jižní

1. póly

= místa, v němž se protínají všechny poledníky

• 90° s.š. / j.š.

• 2 druhy:

• severní

• jižní
  

Časová pásma

• důsledkem zemské rotace vrcholí Slunce postupně od V k Z nad různými poledníky – každý poledník má jiný místní čas

  • (1° zeměpisné délky časově odpovídají 4 minuty; 15° - jedna hodina)

• př.: Slunce je na obloze nejvýše (vrcholí na nultém poledníku ve 12 hodin) – na 15°v.d. vrcholilo o hodinu dříve; na 15°z.d. bude vrcholit o hodinu později

• Země rozdělena na 24 časových pásem po 15° zeměpisné délky

• každé časové pásmo – rozkládá se 7,5° na Z a na V od poledníku (násobek čísla 15)

• střed časových pásem – poledníky 0°, 15°, 30°, 45°, 60° atd.

• pásmový čas = čas určitého časového pásma; např.: světový čas (západoevropský) = pásmový čas se středním poledníkem 0°

• v ČR – středoevropský pásmový čas (o hodinu víc než světový čas); shodný s místním časem 15° v.d.

• V → Z: ubereme hodinu

• Z → V: přidáme hodinu

• datová hranice (datová mez) – 180° poledník prochází neobydlenými oblastmi Tichého oceánu

Dálkový průzkum země

= získávání informací o zemském povrchu pomocí leteckého/kosmického snímkování

1. letecké snímkování

• provádí se ze speciálně upravených letadel s malou rychlostí (do 350 km/h)

• při pozorování stereoskopem – tvorba trojrozměrného prostorového modelu zobrazované krajiny

• snímky – podklad pro vyhotovení topografické mapy

1. kosmické snímkování

• provádí se z družic, kosmických lodí a kosmických laboratoří – pohybují se po předem stanovených drahách

1. stacionární družice

• obíhají v rovině rovníku ve výši 36 000 km nad zemským povrchem

• snímky – globální (na 1 snímku zobrazena téměř celá polokoule) → dálkově se vysílají na Zemi

1. kosmické lodě a laboratoře s lidskou posádkou

• používají šikmé oběžné dráhy

• výška letu: 200-400 km

1. meteorologické družice a družice pro výzkum přírodních zdrojů

• obíhají po subpolárních oběžných drahách

• výška letu: 500 – 1000 km; doba oběhu: 100 min

• nejvýznamnější družice: Landsat