2. Kartografie a dálkový průzkum Zemědocx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
nejsou stejně dlouhé
tvar kruhu
rovník
nejdelší rovnoběžka
dělí polokouli na severní a jižní
délka cca. 40 075 km
zeměpisná šířka
vzdálenost od rovníku
- 2 druhy:
jižní - 0° - 90° na J
severní - 0° - 90° na S
obratníky
rovnoběžky vymezující oblast, na níž může dopadat kolmé sluneční záření
23, 5° s.š./j.š.
2 druhy:
Raka - S polokoule
Kozoroha - J polokoule
polární kruhy
odděluje oblasti, kde alespoň 1 den v roce nevystoupí Slunce nad obzor (polární noc) nebo nesestoupí pod obzor (polární den)
66, 5° s.š./j.š.
2 druhy:
severní
jižní
póly
= místa, v němž se protínají všechny poledníky
90° s.š. / j.š.
2 druhy:
severní
jižní
Časová pásma
důsledkem zemské rotace vrcholí Slunce postupně od V k Z nad různými poledníky – každý poledník má jiný místní čas
(1° zeměpisné délky časově odpovídají 4 minuty; 15° - jedna hodina)
př.: Slunce je na obloze nejvýše (vrcholí na nultém poledníku ve 12 hodin) – na 15°v.d. vrcholilo o hodinu dříve; na 15°z.d. bude vrcholit o hodinu později
Země rozdělena na 24 časových pásem po 15° zeměpisné délky
každé časové pásmo – rozkládá se 7,5° na Z a na V od poledníku (násobek čísla 15)
střed časových pásem – poledníky 0°, 15°, 30°, 45°, 60° atd.
pásmový čas = čas určitého časového pásma; např.: světový čas (západoevropský) = pásmový čas se středním poledníkem 0°
v ČR – středoevropský pásmový čas (o hodinu víc než světový čas); shodný s místním časem 15° v.d.
V → Z: ubereme hodinu
Z → V: přidáme hodinu
datová hranice (datová mez) – 180° poledník prochází neobydlenými oblastmi Tichého oceánu
Dálkový průzkum země
= získávání informací o zemském povrchu pomocí leteckého/kosmického snímkování
letecké snímkování
provádí se ze speciálně upravených letadel s malou rychlostí (do 350 km/h)
při pozorování stereoskopem – tvorba trojrozměrného prostorového modelu zobrazované krajiny
snímky – podklad pro vyhotovení topografické mapy
kosmické snímkování
provádí se z družic, kosmických lodí a kosmických laboratoří – pohybují se po předem stanovených drahách
stacionární družice
obíhají v rovině rovníku ve výši 36 000 km nad zemským povrchem
snímky – globální (na 1 snímku zobrazena téměř celá polokoule) → dálkově se vysílají na Zemi
kosmické lodě a laboratoře s lidskou posádkou
používají šikmé oběžné dráhy
výška letu: 200-400 km
meteorologické družice a družice pro výzkum přírodních zdrojů
obíhají po subpolárních oběžných drahách
výška letu: 500 – 1000 km; doba oběhu: 100 min
nejvýznamnější družice: Landsat