24.ČR - přírodní poměry

1. Šumavská soustava

• vytváří JZ lem Č kotliny

• SRN strana – strmější; Č strana = mírná → výsledek tektonických pohybů

• charakteristické – Šumavské pláně → pramenná oblast Vltavy

• množství rašelinišť = slatě

• jezera ledovcového původu (Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Pleso)

• Boubínský prales = 2. nejstarší přírodní rezervace

• NP Šumava

• geomorfologické celky:

• Šumava (SRN – Velký Javor, 1456 m; ČR – Plechý, 1378m)

• Novohradské hory (Kamenec – 1072m)

• Český les (Čerchov – 1042 m)

• Šumavské podhůří (Libín 1096 m)

1. Krušnohorská soustava

• tvoří SZ část Č vysočiny

• KH – vytvářejí ukloněnou kru – příkře spadá do Podkrušnohorských pánví

• na S navazuje – Děčínská vrchovina (budována křídovými pískovci)

• mezi Sokolovskou a Mosteckou pánví – ve třetihorách vznik: stratovulkán Doupovské hory

• hlubinný magmatismus – tvorba členitého reliéfu Č středohoří: Soos, Komorní Hůrka

• NP České Švýcarsko

• geomorfologické celky:

• Smrčiny (Háj, 758 m)

• Krušné hory (Klínovec, 1244 m)

• Děčínská vrchovina (Děčínský Sněžník, 723 m)

• Doupovské hory (Hradiště, 934 m)

• České středohoří (Milešovka, 837 m)

• Slavkovský les (Lesný, 983 m)

• Chebská/Sokolovská/Mostecká pánev

1. Poberounská soustava

• budována nejstaršími metamorfovanými horninami Č masivu

• nejvyšších nadmořských výšek dosahují – Brdy (podél zlomů vyzdviženy vysoko nad své okolí)

• CHKO Český kras (+ Koněpruské jeskyně)

• geomorfologické celky:

• Brdská vrchovina (Tok, 865 m)

• Džbán (Louštín, 537 m)

• Pražská plošina (Bílá hora)

• Křivoklátská vrchovina (Radeč)

1. Česká tabule

• tvoří rozsáhlý rovinný povrch uvnitř Č vysočiny

• budována mocnými souvrstvími hornin usazených na dně křídového moře

• v S části – do vrstev pískovců proniklo magma (Ralská + Jičínská pahorkatina)

→ působením vnějších činitelů – vznik skalních měst – Kokořínsko, Prachovské skály, Hrubo-skalsko

• v dobře dostupných horninách – největší zásoby kvalitní podzemní vody v ČR

• nejvyšší vrchol soustavy – Ralsko (696 m)

• dělí se na 3 části:

• Severočeská tabule (Ralská + Jičínská pahorkatina)

• Středočeská tabule (Jizerská, Středolabská, Dolnooharská tabule – Říp, 461m)

• Východočeská tabule (Východolabská/Orlická/Svitavská pahorkatina)

1. Krkonošsko-jesenická soustava

• zahrnuje rozsáhlý pás S hraničních pohoří ČR

• nejvyšší pohoří: Krkonoše (Sněžka, 1602m)

1. Českomoravská soustava

• nejrozsáhlejší – S a JV část Č vysočiny

• vrchovinný a pahorkatý reliéf

• nejvyšší vrchol soustavy: Javořice (837 m) – Javořická vrchovina

• největší plocha Z části – Středočeská pahorkatina (Drkolná, 729 m)

• tektonická sníženina: Jihočeské pánve (Třeboňská a Českobudějovická)

• střední část – Českomoravská vrchovina (budována krystalickými horninami)

• pramenná oblast mnoha řek (Sázava, Jihlava, Moravská Dyje, Svratka)

• V část – Brněnská vrchovina (členitý reliéf – Boskovické brázdy - sníženina, Bobravská/Drahanská vrchovina)

• Moravský kras – největší a nejdokonaleji vyvinutá krasová oblast ČR