24.ČR - přírodní poměry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Středoevropská nížina
Středopolská nížina
Západní Karpaty
na území ČR – zastoupeny dvěma částmi:
Vněkarpatské sníženiny
tvoří Dyjskosvratecký úval na dolním toku Dyje, Svratky a Jihlavy
Výškovskou bránou spojen s Hornomoravským úvalem
další část sníženin: Moravská brána – spojuje Hornomoravský úval s Ostravskou pánví
Vnější Západní Karpaty
několik částí:
Jihomoravské Karpaty
tvořeny Mikulovskou vrchovinou (Děvín, 550 m)
Středomoravské Karpaty
celky: Chřiby, Ždánický les
Moravsko-slovenské Karpaty
pohoří: Javorníky (Javorník, 1019 m), Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970 m)
Západobeskydské podhůří
Západní Byskydy
nejvyšší pohoří celé Karpatské provincie – Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m)
Západopanonská pánev
jádro na území Maďarska
24.3 Podnebí
poloha: mírný podnebný pás S polokoule → střídání 4 ročních období (díky sklonu zemské osy)
větry přinášejí vzduchové hmoty od AO
geografická poloha v centru evropské pevniny = rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního období
vliv cyklon a anticyklon (50-60/rok)¨
rozdělujeme na tři oblasti:
teplá
J Morava + Polabí (roviny, nížiny)
mírně teplá
pahorkatiny + vrchoviny (převážná část ČR)
chladná
pohraničí
Klimatičtí činitelé
vliv na podnebí má:
zeměpisná šířka
vzdálenost od oceánu
nadmořská výška
průměrné roční teploty: 8,5-9,5°C
nejnižší – Sněžka (0,2°C)
nejvyšší – Hodonín (9,5°C), Pražská plošina (9,4°C)
průměrné srážky: 600-800 mm/rok
nejteplejší měsíc – červenec
nejchladnější měsíc – leden
24.4 Vodstvo
územím ČR – prochází hlavní evropské rozvodí – stát rozdělují do 3 úmoří (Středozemní, Černé, Baltské)
hydrologický střed Evropy
zásoby vody odkázány na A srážky
spotřeba: tepelné elektrárny, chemický a potravinářský P, papíry
1. úmoří – Severní moře
povodí Labe (66%)
nejdelší řeka - pramení na Labské louce v Krkonoších
odvodňuje 2/3 vod v ČR
považováno za národní Č řeku
levé přítoky: Úpa, Orlice, Chrudimka, Vltava, Ohře, Chrudimka, Bílina
pravé přítoky: Cidlina, Ploučnice
Polabí = nejrozsáhlejší nížinné území s intenzivním zemědělstvím
Vltava
pramení na Šumavě
levé přítoky: Otava, Berounka
pravé přítoky: Malše, Sázava
2. úmoří – Černé moře
povodí Moravy (24%)
pramení na Kralickém Sněžníku
levé přítoky: Bečva
pravé přítoky: Dyje (Svratka, Jihlava, Svitava)
3. úmoří – Baltské moře
povodí Odry (10%)
pramení v Oderských Vrších
levé přítoky: Opava
pravé přítoky: Ostravice - Olše
Povodně v ČR
1997 - území Moravy a Slezska
1998 – Orlické hory, podhůří
2002 – Vltava, Labe
ŘEKY
hustá říční síť (závislá na množství A srážek) → průtoky kolísají během roku
nevyšší průtoky: jaro (taje sníh) + začátek léta (déšť)
nejnižší průtoky: konec léta
patří k menším až středním evropským řekám
největší řeka – Labe (51 392 km2)
nejdelší řeka – Vltava (433 km)
další řeky: Odra, Morava, Ohře, Sázava, Dyje, Jihlava, Svratka, Jizera, Berounka, Radbuza, Úhlava, Mže, Opava, Úslava