24.ČR - přírodní poměry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
24.1 Geologie
malé území ČR – pestrý reliéf
území ČR – tvořeno 2 velkými geologickými jednotkami (s odlišným vývojem, stářím, horninou skladbou):
1. Český masiv
Čechy + Z Moravy a Slezska
vyplňuje Z a střední část ČR
zbytek pohoří - vyvrásněné při hercynském vrásnění v prvohorách před 380 – 300 miliony let (devon až karbon)
vrásnění dalo vznik celé části Evropy = tzv. MEZOEVROPA – oblast dnešní střední Evropy
tvořen starohorními a prvohorními horninami (žula, pískovec, čedič)
členění – 6 základních jednotek, které patří k předhercynským a hercynským útvarům (např. Moldanubikum, Moravsko-slezská jednotka)
2. Karpaty
V Moravy + Slezska
geologicky nejmladší část Evropy
výsledek alpínsko-himalájského vrásnění v třetihorách před 70 – 20 miliony let
(od svrchní křídy až neogén) - přetrvává dodnes
součást NEOEVROPY (Pyreneje, Alpy, Balkán, Atlas)
hranice ČM a Karpaty – linie Znojmo-Vyškov-Ostrava (Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána)
členění – 5 paralelních pásem (Vulkanické, Centrální)
tvořeny horninami (pískovec, jílovec, vápenec)
Rozdíly
Český masiv
rozsah: větší území ČR
horninové složení: horniny magmatické a metamorfované
starší - hercynské vrásnění v mladších prvohorách
méně členitý, oblé tvary
Karpaty
rozsah: menší území ČR
horninové složení: horniny sedimentární
mladší - alpinské vrásnění probíhající od konce druhohor
členitější, ostré tvary
Geologický vývoj (etapy)
Starohory
vývoj Č vysočiny
Prvohory
hercynské vrásnění
horniny Č vysočiny zvrásněny → vyzdviženy v pohoří → pánve zatopeny vodou (hromadění písků, jílů, přesliček, plavuní) → sloje Č uhlí (Ostravsko, Kladensko)
Druhohory
hercynská pohoří rozrušována a zarovnána
v S Čechách – mělké moře
usazování pískovců a jílovců → vytvoření Č tabule
Třetihory
po nárazu euroasijské + africké LD – alpínské vrásnění → karpatská pohoří
v Č vysočině podél zlomů → vyzdviženy Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky
pokleslá území – pánve (sloje H uhlí)
sopečná činnost: České středohoří, Doupovské hory
Čtvrtohory
střídaní dob ledových + meziledových
pevninský ledovec na S Moravě + horské ledovce
po roztání ledovců → vznik jezer (Šumava)
24.2 Povrch
tvoří:
pahorkatiny (300 – 600 m)
vrchoviny (600 - 900 m)
hornatiny (900 – 1600 m) = pohraniční oblasti
nížiny, roviny, pánve (do 300 m) = v okolí řek
nejvyšší bod: Sněžka – 1602 m
nejnižší bod: Hřensko – 115 m
geomorfologie = nauka o reliéfu, tvaru přírodních krajin
geomorfologické členění vymezuje na území ČR 4 provincie:
Česká vysočina
vyplňuje největší část území
poloha - odpovídá rozsahu Č masivu
členěna do 6 soustav (subprovincií):