28 (12A) - Latinská Amerika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
28; Latinská Amerika
VYMEZENÍ REGIONU
Část Ameriky, kde se hovoří románskými jazyky (španělština, francouzština, portugalština)
Jedná se o celou J Ameriku, oblast Karibiku, střední Ameriku a Mexiko
Jihoamerický kontinent je od střední Ameriky oddělen Panamským průplavem v Panamské šíji (původně budován Francií (1880-89), velmi komplikovaná stavba, špatné podmínky (docházelo k sesuvům půdy a častým dešťům), epidemie žluté zimnice a malárie, zemřelo přes 20 000 dělníků, poté (1901-14) USA, do r. 2000 byl průplav jejich územím, dnes jde o neutrální území pod panamskou správou)
Střední Amerika je od severní „oddělena“ Tehuantepeckou šíjí
V JA se nachází 12 nezávislých států a 3 závislá území (Fr. Guyana, Falklandy, J Georgie), ve střední Americe je to 9 států (včetně MEX), v Karibiku je množství ostrovních státečků (největšími jsou Kuba, Haity, Bahamy, Jamajka, Dominikánská republika), zámořská území VB (Kajmanské o-vy), FRA (Guadeloupe) a USA (Portoriko)
FYZICKÁ GEOGRAFIE (STŘEDNÍ AMERIKA A KARIBIK)
Na rozhraní lit. desek: podsouvající se kokosová pod severoamerickou a karibskou deskou > vznik Středoamerického příkopu, vulkanická oblast v Mexiku (Citlaltépetl, Popocatépetl, Colima), vulkanický pás od Guatemaly po Kostariku (Tajumulco, Viejo), vznik pohoří
Mexický záliv je ohraničen poloostrovy Yucatán, Florida a souostrovím Velké Antily
Kubu a pevninu odděluje Yucatánský průliv, na severu Floridský průliv
Do pevniny na jih od Yucatánu zabíhá Honduraský záliv
Souostroví Velké Antily (Kuba, Hispaniola, Jamajka, Kajmanské o-vy, Portoriko), Bahamy (odděleny od V. Antil Bahamským průlivem)
Kalifornský poloostrov a záliv na západním pobřeží Mexika
FYZICKÁ GEOGRAFIE (JIŽNÍ AMERIKA)
Nachází se převážně na jižní polokouli, v tropickém, subtropickém i mírném pásu
Západní pobřeží J Ameriky se nachází na rozhraní lit. desek – Nazca a jihoamerická, dochází k subdukci oceánské Nazcy pod pevninskou jihoamerickou > vyvrásnění And, dodnes tektonicky aktivní oblast, sopečná činnost (např. Cotopaxi, Chimborazo)
Peruánsko-chilský (Atakamský) příkop – cca 160 km od pobřeží Chile a Peru, vznikl důsledkem subdukce desek, tektonicky aktivní oblast (podmořská zemětřesení, sopečná činnost)
Oblasti na západě kontinentu jsou součástí Tichooceánského ohnivého prstence
Nejstarší části: Guyanský a Brazilský štít
Andy – třetihorní pohoří, patří do soustavy Kordiller, nejvyšší bod Aconcagua (6959 m, Argentina)
V jižní části v Patagonii se nachází Severo- a Jihopatagonské ledovcové pole, ledovcový masiv v Darwinově pohoří, v Kolumbii a Venezuele se pohoří dělí na tři hřebeny – Západní, Východní a Centrální Kordillery, významná vulkanická činnost (Cotopaxi, Ojos del Salado – 6893, nejvyšší činná sopka/svět)
Plošina Altiplano (Bolívie) – 2. nejrozsáhlejší náhorní plošina, průměrná výška je cca 3600 m
Poušť Atacama – nejsušší místo světa při západním pobřeží Chille, vznik z důvodu chladného Humboltova proudu
Brazilská vysočina – součástí Brazilského štítu, vegetační typ savany – campos, na okrajích opadavé monzunové lesy, při pobřeží se původně nacházel tropický deštný les
Guyanská vysočina – součástí Guyanského štítu, erozí se zde zformovaly stolové hory (Auyantepui, Roraima – nejvyšší hora; 2772 m)
Nížiny se nacházejí v povodích velkých řek – Amazonka, Madeira, Negro (Amazonská níž.), Orinoko (Orinocká níž.), Paraná (Laplatská níž.), Rio Grande (část Pobřežní níž.)
Llanos – rozsáhlá oblast vlhkých savan, v povodí Orinoka (Kolumbie, Venezuela), jedná se o vlhkou neúrodnou půdu, dochází zde k častým záplavám, zemědělsky využívána k pastevectví, případně k pěstování rýže, čiroku nebo palmy olejné, nacházejí se zde ložiska ropných břidlic
Významné obilnice: La Plata nebo Gran Chaco
Nejdelší a nejvodnatější řeka světa Amazonka, cca 6400 km
Jezera: Titicaca (vysokohorské jezero, tektonický původ), Maracaibó (slané pobřežní jezero, vzniklo přehrazením kosou), Nicaragua, Managua (také tektonické)
Ostrovy: Ohňová země (ARG, CHL, od pevniny oddělena Magalhaesovým průlivem), Falklandy (port. Malvíny, území VB, ARG nikdy neuznala okupaci, území si neúspěšně nárokuje)