3. Stavba Země, litosféra, exogenní a endogenní procesy

- zarovnávají zemský povrch – působí proti endogenním procesům

EROZE = zvětrávání

a) Biologická

- k rozpadu materiálu dojde díky rostlinám, živočichům

b) Fyzická (mechanická)

- dána změnou teplot, tlaků, díky kterým dojde k rozpadu horniny

c) Chemická

- vzniká rozpuštěním látek, chemickými reakcemi v krasových oblastech

- typy eroze jsou závislé na podnebí, tropy – biologická, chemická, pouště – fyzikální

VODNÍ EROZE

Erozní rýha – na polích, po odstranění vegetace, po dešti – odnesení materiálu, strže = hluboké erozní rýhy – Death Valley

Kaňon – hluboké údolí s příkrými stěnami, vzniká erozní činností vody, např. Grand Canyon, Dead horse point – Utah

Stolová hora, Svědecká hora– vznikají působením vody, větru a mrazu v působících na tabule a plošiny s horizontálně uloženými sedimenty (stolová hora – osamocená vyvýšenina se strmými svahy, svědecký vrch – osamocená vyvýšenina většinou vzniká erozí stolové hory)

Říční údolí – údolí ve tvaru V, vymlela ho řeka, vznik říčních teras

Meandr – velké široké záhyby na dolním toku řeky, nárazový břeh se vymílá, nánosový břeh – písčité pláže – usazování materiálu

Říční terasy – podél vodních toků, složeny z několika stupňů, obsahují křemičité sedimenty – písky, jíly, štěrky

Obří hrnce – vznikají vodním vírem, který má v sobě unášený materiál – vyvrtá díru do horniny

Vádí/Creek – vádí = vyschlé vodní koryto (Afrika, Arábie), Creek = vyschlé vodní koryto (Austrálie), suchá říční koryta jsou nebezpečná, mohou přijít povodně – voda se nevsakuje do dun, povodeň, pouště a polopuště

Kras (stalaktit, stalagmit, stalagnát, závrt, ponorná řeka) + krasové oblasti

• Kras = holý skalnatý povrch – působení vody ve vápencových oblastech

• Vápenec = hornina, která obsahuje alespoň 50 % uhličitanu vápenatého

• Dolomit = obsahuje více jak 50 % uhličitanu vápenatého

• Stropy jeskyň se mohou propadat

• Blue Hole = část pevniny, která byla dříve zaplavená

• Škrapy = podélné rýhy ve vápencích

• Vyvěračka = voda se zde dostává zpět na povrch

• Krápníky = působením vody vznikají hydrogenuhličitany a jejich znovu srážením vznikají speleotémy

Stalagmit, Stalaktit, Stalagnát

• Ponor = místo zanoření vody pod povrch krasových oblastech, např. řeka Punkva

• Ponorná řeka = alespoň část jejího toku teče pod zemí – jeskynní komplex

• Závrt = povrchový krasový útvar, sníženiny

= krasový útvar – vápenec – voda - krystalizace

Pláž – část zábřeží složená z písku nebo drobných kamínků

Skalní okno – díra uprostřed horniny, nejčastější v pískovcových skalních městech – abraze, příboj

Skalní oblouk – horninová brána

Sloup – hornina ve tvaru sloupu

Erozní činnost ledu a sněhu

Ledovce

• Najdeme je na všech kontinentech kromě Austrálie

• Dělíme je na pevninské (Grónsko, Antarktida) a horské (Alpy)

• Obrovská zásobárna sladké vody na Zemi

• Plující ledová kra je mnohem větší pod hladinou

• Voda v ledovcích představuje 1,7 % hydrosféry

• Ledovec = nakupení ledu, vzniká rekrystalizací firnu (= ledové krystaly)

• Vytvářejí se v oblasti nad sněžnou čárou (= hranice trvalé sněhové pokrývky)

• Pod masou sněhu se vlivem tlaku postupně začínají tvořit ledové krystaly (firn) – vlivem dalšího tlaku se změní na ledovcový led (je daleko tvrdší než ostatní horniny)