Afrika

AFRIKA

Přírodní poměry

• po Asii (44,6 mil. km2) je Afrika (30,4 mil. km2) druhým největším kontinentem

• spolu s Evropou a Asií patří mezi kontinenty starého světa

• vymezení: Středozemní moře (na severu), Atlantský oceán (na západě), Indický oceán (na východě) a Rudé moře (na SV mezi Afrikou a Arabským poloostrovem)

• Gibraltarský průliv: mezi Evropou (Španělskem) a Afrikou (Marokem)

• od Asie dělí Afriku Suezský průplav zprovozněný r. 1869

• africké pobřeží se vyznačuje nejmenší členitostí ze všech kontinentů

• jediným velkým poloostrovem je Somálský poloostrov

• největším zálivem je Guinejský záliv

• Adenský záliv: mezi Somálským a Arabským poloostrovem

• ostrovy a souostroví v Atlantském oceánu: Madeira (Portugalsko), Kanárské ostrovy (Španělsko), Kapverdské ostrovy, Princův ostrov, Svatý Tomáš

• ostrovy a souostroví v Indickém oceánu: Maskarény (jejich součástí je ostrov Mauricius), Komory, Seychely, Madagaskar a Zanzibar

• Afriku dělí od Madagaskaru Mosambický průliv

• u JV pobřeží Afriky se nachází ostrov Madagaskar (4. největší ostrov na světě po Grónsku, Nové Guineji a Borneu)

• Afrika se rozkládá po obou stranách (severně i jižně od) rovníku

• asi dvě třetiny Afriky leží na severní polokouli

• Africká litosférická deska se pohybuje severním směrem a podsouvá se pod Eurasijskou litosférickou desku, což způsobuje silná zemětřesení (Maroko, Alžírsko, Itálie, Řecko, Severní Makedonie, Turecko) a je příčinou sopečné činnosti (jižní Itálie)

• nejznámější pohoří: Atlas (na SZ Afriky), Etiopská vysočina (na severovýchodě Afriky), Východoafrická vysočina (na východě Afriky) a Dračí hory (na jihovýchodě Afriky)

• součástí Kapských hor na jihu Afriky je Stolová (Tabulová) hora (1086 m n. m.)

• ve třetihorách docházelo k silným tektonickým pohybům ve východní Africe (Velká příkopová propadlina zvaná též Východoafrická propadlina) často doprovázeným sopečnou činností (horský masiv Kilimandžáro tvořený třemi vulkány, z nichž Kibo s vrcholem Uhuru o nadmořské výšce 5 895 m je nejvyšším místem Afriky)

• nejvyšší vrcholy Afriky, ačkoliv leží v blízkosti rovníku, pokrývá sníh a led

• systém příkopových propadlin je identický s hranicí Africké a Somálské litosférické desky, která postupuje východním směrem rychlostí asi 5 mm za rok

• častými útvary jsou rozsáhlé pánve a sníženiny (Čadská pánev nebo Konžská pánev)

• téměř celá Afrika se rozkládá v horkém tropickém pásu (je proto nejteplejším světadílem), jen její severní a jižní okraje zasahují do subtropických šířek

• tropický pás se člení na rovníkový (vysoké průměrné teploty, velké úhrny srážek), tropický střídavě vlhký (střídání období dešťů a období sucha) a tropický suchý (minimum srážek)

• na většině vlhkého tropického území jsou malé teplotní rozdíly během dne i roku

• na pouštích jsou naopak velké teplotní rozdíly během dne i roku

• nejvíce srážek spadne na pobřeží Guinejského zálivu

• nejsušší je povodí středního toku Nilu a pouště

• většina řek ústí do Atlantského oceánu (např. Niger, Kongo, Oranžská řeka)

• řeka Zambezi ústí do Indického oceánu

• nejdelší řeka Afriky, Nil (6671 km), ústí do Středozemního moře

• Kongo je nejvodnější řekou Afriky s největším povodím z afrických řek; je druhou nejdelší africkou řekou (4667 km) po Nilu

• největší přehradou na Nilu je Násirova nádrž (Asuánská přehrada) na jihu Egypta

• nejznámějšími vodopády jsou Viktoriiny vodopády (128 m) na řece Zambezi

• největší jezera (Viktoriino jezero = Ukerewe, jezero Tanganika, jezero Malawi) vznikla v příkopových propadlinách a v tektonických pánvích

• největší rozlohu má Viktoriino jezero (68 800 km2)

• nejhlubším jezerem je Tanganika (hloubka 1470 m)

• v pouštích a polopouštích leží řada občasných slaných jezer a suchých říčních koryt (vádí), kterými protéká voda jen po deštích

• Čadské jezero: velké mělké bezodtoké jezero v severní části střední Afriky

• asi třetinu rozlohy Afriky tvoří suché a bezodtoké oblasti; tam, kde hladina podzemních vod dosahuje blízko k povrchu, vznikly osamocené oázy

• po obou stranách rovníku se rozkládají tropické deštné lesy

• savany a pouště pokrývají více než čtyři pětiny rozlohy kontinentu

• africká savana je travnatá rovina s menšími lesními porosty, s ojedinělými stromy (akácie, baobaby) nebo s poschoďovými (galeriovými) lesy v říčních údolích. Na ochranu zvěře byly zřízeny četné národní parky a rezervace (nejvíce jich je ve východní a jižní Africe)

• pouště: na severu Sahara (největší poušť světa – 9,3 mil. km2), na jihu Namib (západní pobřeží jižní Afriky) a Kalahari (střední část jižní Afriky)

• Sahara zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA

• jen menší část Sahary (20 %) je kryta pískem; větší plochy zabírá poušť skalnatá, štěrkovitá a oblázková

• Kalahari je největší pouští v jižní části Afriky

• šíření pouště (dezertifikace) postihuje zejména pás sahelu, který se táhne na jižním okraji Sahary od pobřeží Atlantiku až po Indický oceán, kde poušť přechází v suchou step

• schéma vegetačního krytu v Africe od rovníku směrem k obratníkům: tropické deštné lesy; savany (travnaté porosty s roztroušenými stromy) a stepi (travnaté porosty bez stromů); pouště a polopouště; subtropické rostlinstvo

• Afrika skrývá velké nerostné bohatství: v severoafrických zemích a při Guinejském zálivu se těží ropa a zemní plyn, v severní Africe (Maroko, Tunisko) též fosfáty, státy jižní Afriky patří k největším světovým těžařům a vývozcům diamantů, zlata, černého uhlí, rud mědi, železa, uranu aj.