4. Pedosféra, biosféra

4. Pedosféra, biosféra

• Půda, její složení a vznik (půdotvorný proces, půdotvorní činitelé)

• Hlavní typy půd a jejich geografické rozšíření

• Vliv člověka na půdu

• Bioklimatické pásy na Zemi

• Výškové členění biosféry

• Vliv člověka na biosféru

PŮDA

= svrchní vrstva litosféry přeměněná působením slunce, vody, organismů a člověka

- zvětráváním matečných hornin a horninových nerostů vzniká zvětralinový plášť → půda

- tvoří mocný obal Země – PEDOSFÉRU

- těžce obnovitelný zdroj

Ornice = svrchní obdělávaná část půdy

Spodina = podorniční vrstva, spodní

Struktura půdy:

a) pevné části – skelet a jemnozem, minerály, humus (odumřelé organismy v půdě) a edafon (živé org. v půdě – nejvíce bakterie)

b) půdní voda a půdní vzduch

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou

- velmi těžko obnovitelný přírodní zdroj

Úrodnost = bonita – nejvýznamnější vlastnost půdy

- přirozená – bez zásahu člověka, kulturní – vytvářena obděláváním, hnojením…

- na vzniku půdy se podílejí půdotvorní činitelé → půdotvorné procesy – podnebí, řeky – určují pásy

Činitelé: matečná hornina, povaha terénu, podnebí, voda, rostliny, živočichové

- v rozšíření půd se projevují zákonitosti geografické zonálnosti (pásmovitost)

- makroklimatické rozdíly vyvolávají vodorovnou pásmovitost půd (horizontální zonálnost)

- výšková stupňovitost (vertikální zonálnost)

Azonalita = diferenciace pedosféry, způsobeny pohyby zemské kůry

- nivní půdy (okolo řek)

Půdní profil

- vertikální struktura půd je tvořena půdními horizonty – vytvářejí půdní profil

- půdní horizonty se liší morfologickými znaky (barva, struktura, zrnitost)

Horizont A – nejsvrchnější, z dokonale zvětralých částic, bohatý humusem

Horizont B – obohacený o látky vyplavené vodou z horizontu A

Horizont C – nezasažená matečná hornina nebo její zvětralina

PŮDNÍ TYPY

- rozlišujeme podle půdního profilu a podle obsahu humusu

Arktické půdy a půdy tunder – sever Ameriky a Eurasie, v létě zamrzají až do 1 m, permafrost = vrstva, která nerozmrzá

Podzoly a podzolové půdy – vlhčí a chladnější podnebí, pod jehličnatými lesy v rovinách, kyselé půdy – malá úrodnost

- podzolizační proces – rozložené látky se s vodou dostávají do spodních poloh, kde se hromadí. Typicky je světle šedý horizont, který přechází do rezavě hnědého.

Hnědé lesní půdy – nejrozšířenější ve střední Evropě, ve svažitých horských terénech, pod listnatými lesy v mírně teplém a vlhkém podnebí, vznikají tzv. brunifikací

Hnědozemě – nížiny a kotliny, pod listnatými lesy, ilimerizace – přesun nerozložených jílových částic železa s prosakující vodou do spodních poloh profilu

Černozemě – travnaté stepi a lesostepi mírného pásu s kontinentálním podnebím, horizont A a C, od Černého moře – Ukrajina – J SK