4. Pedosféra, biosféra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pouště – SUCHÉ TROPY
V suché oblasti s nedostatkem srážek – do 200 mm
Vádí a creek – vyschlá říční koryta
neúrodná oblast, nedostatek vody, nedostatek vegetace
rostliny xerofyty – suchomilné – kaktusy
oázy – v místě podzemního pramene, palmy, datle
Pouště se nachází především kolem obratníků – pasáty - vzduch
Jsou písčité – ergy, štěrkové – seríry, kamenité - hamady
Horké - Sahara, studené – Gobi, Arabská poušť, Stř. Asie
Savany – SUCHÉ TROPY
Tzv. tropická step
Bylinné společenství, občas stromové porosty (baobab)
Travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí
V Afrika, J a JZ Asie, sever J Amerika
Suché savany
Rozkládají se v Africe
Podstata – 1-2 metry vysoké traviny, roztroušeně se vyskytující stromy – výška max. 10 metrů
Typickým stromem je baobab
Pastva dobytka
Vlhké savany
Vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů
Převládají vegetací – 2-4 metry vysoké traviny, ve kterých se vyskytují ojedinělé stromy
Vlhké savany se vyskytují v Africe, Jižní Americe
Trnité savany
Vyskytují se v aridních oblastech (typ podnebí, kde je úhrn srážek nižší než vsak a výpar) střídavě vlhkých tropů s množstvím srážek 300-4000 mm/rok
Dřeviny mohou v trnité savaně zcela chybět, někde se mohou vyskytovat akácie
30-50 cm vysoké traviny
Zaplavované savany
Vznikají v důsledku stagnace srážkové vody na nepropustném podloží
Často se vyskytují v Jižní Americe, kde se jim říká „llanos“
Polární pustiny
Extrémně nízké teploty po celý rok
Zima: dlouhá a velmi drsná
Léto: krátké, chladné a světlé
Mírné oteplení v květnu
Teplota půdy pod 0 °C
V zimě – blizardy a purgy
Fauna a flóra: bez rostlinstva, výjimečně lišejníky a mechy. Tuleni, mroži, lední medvědi, velryby, tučňáci, albatrosové
VÝŠKOVÉ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
VÝŠKOVÉ STUPNĚ
1) Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.
2) Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a dubohabrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými monokulturami.
3) Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a bukojedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.
4) Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m., v Karpatech do 1500 m n. m.,
v Alpách do 1800 m n.m.) - přirozený vegetační kryt tvoří smrkové lesy.
5) Subalpínský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují kosodřeviny - nachází se zde ojedinělé borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny.
6) Alpínský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.
7) Subnivální (podsněžný) stupeň (2200 - 2500 m n. m.) - má ráz mrazové pouště bez vegetace, pokryté úlomky hornin a hlínou.
8) Nivální (sněžný) stupeň (nad 2500 m n. m.) - je to stupeň věčného ledu a sněhu. Nachází se nad sněžnou čarou. Krajinu tvoří jen holé štíty a horské ledovce.