5. Hydrosféra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
modrá
chudé na plankton (Rudé moře)
hustota mořské vody
vyšší než u sladké
závislá na teplotě, salinitě a tlaku
nejnižší v tropických oblastech, nejvyšší v polárních mořích
teplota mořské vody
závisí na vztazích mezi A a H
hlavní zdroj tepla: sluneční záření (pohlcováno až z 85%) → světový oceán zásobárnou tepla pro celou Z
průměrná teplota 17°C (nejteplejší Tichý oceán 19°C)
Pohyby
příčina: gravitační působení Měsíce a Slunce; fyzikálně-chemické vlivy a pohyby ZK
mořské dmutí (příliv a odliv)
vlnění
vznik: působením větru na hladinu
příboj = náraz mořských vln na pobřeží
tsunami = mořské vlny vyvolané zemětřesením na mořském dně/sopečnými podmořskými výbuchy
mořské proudy
způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti v horizontálním i vertikálním směru
podílejí se na regulaci teploty vody, na výměně plynných látek, mikroorganismů, změnách salinity
působí jako 1 z klimatogeografických činitelů
teplé mořské proudy
od rovníku do vyšších zeměpisných šířek
studené mořské proudy
z vyšších zeměpisných šířek k rovníku
Vody pevnin
Povrchové vody
odtékají do oceánů/zadržovány v přirozených i umělých nádržích
pocházejí z A srážek, tajícího ledu a sněhu a z podzemních vod vytékajících na povrch jako prameny
vodní toky
tvoří říční síť složenou z hlavního toku a jeho přítoků
pramen = místo, kde podzemní voda vyvěrá na povrch; počátek vodního toku
vydatnost pramene = určuje množství vyvěrající vody za 1 sekundu
ústí = místo, kde řeka vtéká do jiné řeky/jezera/moře; konec vodního toku
délka vodního toku = vzdálenost od pramene k ústí
spád vodního toku = výškový rozdíl mezi 2 libovolně zvolenými body na řece
hustota říční sítě = poměr délky všech toků k ploše povodí
povodí = území, z kterého tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
rozvodí = hranice mezi jednotlivými povodími
průtok řeky = množství vody, které proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času
vodní stav = výška vodní hladiny ve vodním toku nad zvoleným pevným bodem
specifický odtok = množství vody, které odteče průměrně z povodí za jednotku času
řádovost toků = počet posloupných zaústění počínaje od oceánů
- tok nejvyššího řád vždy ústí do oceánu, jeho přítoky jsou toky nižšího řádu
Dělení vodních toků podle režimu odtoku:
rovníkový (Kongo)
monzunový (Mekong)
dešťový (Ob)
dešťovo-oceánský (Temže)
vysokohorský sněhovo-dešťový (horní a střední tok Dunaje)
sněhový nížinný (Volha)
ledovcový (Rhôna)
jezera
= přírodně vytvořené sníženiny zemského povrchu zaplněné vodou
0,5% sladkovodních zásob Z
Dělení jezer podle vzniku:
vulkanická
vodou zaplněné krátery vyhaslých sopek
např: Crater Lake (USA)