5. Hydrosféra, atmosféra

- úzká, hluboká

C) RELIKTNÍ

- pozůstatek původních vnitrozemských moří

- Aralské, Kaspické (největší na světě), Balchaš (1/2 sladké, ½ slané), Čadské

D) KAROVÁ

- typ ledovcových jezer

- Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka

- na Slovensku plesa

E) KRASOVÁ

- H2O rozpouští vápenec

- Plitvická jezera, Macocha

F) VULKANICKÁ

- kráterová, kalderová

- Taupo, Bolsenské (Itálie), Kráterové jezero (USA)

G) ŘÍČNÍ

- v dolních tocích řek

- meandrová, slepá ramena – propojování meandrů, dříve součástí toku řeky

- Dolnomoravský úval

2. UMĚLÉ

- vodárenské – Želivka, zásobování pitnou vodou (nesmí k rekreaci)

- zisk vodní energie – Tři soutěsky (Ertan), Itaipu (Paraná) → sesuv půdy, jiné klimatické podmínky, praská, přesun obyvatelstva, ohrožený delfín bílý

- rekreace

Závlahy pro zemědělství – 70% zemědělství, 20% průmysl, 10% pitná voda

- Owen Falls – Nil, - Keňa, Tanzanie, Uganda

- Vltavská kaskáda – Lipno I. Lipno II., Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané

- Itaipú (Argentina, Paraguay)

VODNÍ TOKY

- trvalejší organizovaný pohyb vody po souši v korytě

Základní charakteristiky a pojmy týkající se vodních toků

Zdrojnice = vodní tok končící ústím, které má společné s jiným vodním tokem (zdrojnicí), po soutoku však obě zdrojnice přebírají nové jméno

Délka toku = délka od pramene k ústí, měří se kartometricky (na mapách)

Průtok = množství vody protékající korytem za vteřinu

Režim vodního toku = sled průtoků v určitém čase (roční)

Povodí = oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera

Rozvodí = hranice mezi povodími

Úmoří = oblast odvodňovaná do jediného moře, může být i z několika povodí

Bezodtoká oblast = nemá odtok do moře

Druhy vodních toků (podle režimu vodního toku)

Rovníkové – vyrovnaný režim po celý rok, vody dostatek, Kongo, Amazonka

Monzunové – významné letní maximum, srážkové, Mekong, ChangJiang

Suchých oblastí – občasné (vádí, creek), mají vodu jen při srážkové činnosti

Pustinné – během toku ztrácejí vodu, Nil, Amudarja

Mírného pásu – jarní maximum při tání sněhu, srážková maxima (mimo zimu), Labe, Volha

Subarktické – toky tekoucí do chladných oblastí, dlouho zamrzají, letní maxima, Ob, Lena, Mackenzie

Ledovcové – horské toky napájené táním ledovce s letním maximem, ledovcový režim často stovky kilometrů, zdrojnice Dunaje a Rýna

LEDOVCE A JEJICH VÝZNAM

glaciologie = nauka o ledovcích

• Horské ledovce:

1. Karové = vznikají ve sníženinách horských masívů v oblastech nad sněžnou čarou. Kar – prohlubeň se strmými stěnami vytvořená ledovcem, který se přetváří v ledovec a "vytéká" z něj ven: na svah nebo do údolí

2. Svahové, údolní = jsou vesměs splazem karových ledovců

• Pevninské ledovce:

• vznikají v polárních oblastech – Antarktický - 13,8 mil. km2, Grónský - 1,8 mil. km2. Menší kontinentální ledovce mají ostrovy jako kanadské arktické ostrovy, Špicberky, Island (Vatnajokull) a další.