5. Hydrosféra, atmosféra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ledovce ve světě:
Evropa – Aletschský ledovec (Alpy). Vatnajokul (Island)
Asie – Siachen (Kašmír), Khumbu (Nepál)
Amerika – Grónský (Grónsko), Hubbardův (Aljaška)
Afrika – Kibo (Kilimandžáro, Tanzanie)
Oceánie – Franz Josef Glacier (Nový Zéland)
- pitná voda, zdroj
PODZEMNÍ VODA
- do podzemí se dostává průsakem jako součást dynamiky koloběhu vody v přírodě - význam – zásoba vody, lázně
Hydrogeologie = zabývá se podzemní vodou
Artézské studně – obsažena ve vrstvě propustné horniny, která je shora uzavřena nepropustnou vrstvou. Její podzemní hladina je napjatá a zespodu tlačí voda na nepropustnou vrstvu. Jestliže nepropustnou vrstvu navrtáme, voda působením vztlaku vytryskne.
Pramen = výstup podzemní vody na povrch
- většina na souši, ale i podmořské, jeskyní
Minerální voda – obsahuje alespoň 1‰ rozpustných látek (ionty, plyny) – označují se jako vřídla
- termální voda má větší schopnost rozpouštět minerály a plyny – má vyšší mineralizaci
Rozdělení minerálních vod – A) KYSELKY – obsah CO2
B) RADIAKTIVNÍ – radioaktivní ionty, Jáchymov
C) UHLIČITÉ – obsahují vápenec
HYDROLOGICKÝ CYKLUS. KOLOBĚH VODY
- stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství
- k oběhu dochází účinkem sluneční energie a zemské gravitace
- voda se vypařuje z oceánů, vodních toků → výpar – evaporace, z rostlin transpirace → kondenzace páry → srážky jako déšť a sníh → část vody se hromadí a část odtéká nebo se vypařuje/vsakuje → podzemní voda infiltrace → podzemní voda na povrch ve formě pramenů
ATMOSFÉRA
= vzdušný obal Země
- přítomnost ozonové vrstvy – chrání před UV zářením
- udržuje teplo, chrání před velkými výkyvy teplot
- podílí se na oběhu vody v přírodě
- bez ní by se na Zemi nešířil zvuk
- přechod mezi dnem a nocí by byl okamžitý
- obloha by byla černá
Meteorologie = předpověď počasí (okamžitý stav atmosféry)
Klimatologie = studium podnebí (dlouhodobí stav atmosféry)
- atmosféra není přesně ohraničená, s rostoucí výškou klesá její hustota
1. TROPOSFÉRA
- žijeme v ní
Díky rotaci nejvyšší nad rovníkem, nejnižší nad póly
- 11 km vysoká (póly + rovník 8km)
- je nejhustější – 80-90 % veškerého vzduchu v atmosféře
- 100 m/-0,5°C – záporný teplotní gradient
- na horní hranici teplota -50°C
Vzduch: 78 % N
21 % O2
1 % vzácné plyny, vodní páry, CO2 – 0,03 %
- probíhá zde většina meteorologických jevů
Přízemní ozon = ve městech, v létě jeho koncentrace vzrůstá
- vzniká díky oxidům dusíku – doprava
→ bolesti hlavy, dýchací problémy, u rostlin omezuje fotosyntézu
- smog = chemické znečištění atmosféry
2. STRATOSFÉRA
- 11-60 km
- do poloviny stálá teplota -50°C, k horní hranici až +20°C
- odlišná složením od troposféry – není vodní pára, prach, oblaka