Atmosféra

Podnebí

• podnebí = klima

• je to dlouhodobý režim počasí v určité oblasti

• je relativně stálé

• k jeho změnám dochází v delších časových úsecích

• k posledním velkým výkyvům podnebí došlo ve starších čtvrtohorách (pleistocénu), kdy se chladné doby ledové (glaciály) střídaly s teplejšími dobami meziledovými (interglaciály)

• výkyvy klimatu se vysvětlují např. změnou intenzity slunečního záření, změnou složení atmosféry (zvýšením obsahu oxidu uhličitého) nebo pohybem pevnin

• zákonitosti podnebí studuje vědní obor zvaný klimatologie

• makroklima: podnebí velkých oblastí (např. střední Evropy)

• mikroklima: podnebí na velmi malých prostorech (např. louky, lesa, pole atd.)

• místní klima: podnebí na malých územích (např. severních a jižních svahů pohoří)

• klima ovlivňují klimatogeografičtí činitelé: zeměpisná šířka, cirkulace atmosféry, stupeň kontinentality, oceánské proudy, vlastnosti zemského povrchu a antropogenní činnost

• zeměpisná šířka: ovlivňuje množství slunečního záření a tím také tepelné energie (intenzita slunečního záření klesá od rovníku k pólům; příčinou těchto rozdílů je výška Slunce nad obzorem v průběhu roku; v ročním úhrnu dopadá na pól jen asi 40 % tepelné energie ve srovnání s rovníkem)

• cirkulace (oběh) atmosféry: přenáší vzduchové hmoty rozdílných fyzikálních vlastností (teplé a studené, suché a vlhké)

• stupeň kontinentality (tj. vzdálenost od oceánů a moří): rozlišuje se klima oceánské a kontinentální; povrch oceánů se otepluje pomaleji než pevninský povrch; nashromážděné teplo vydává oceán podstatně delší dobu než pevnina; pro oceánské klima jsou charakteristické: malé denní a roční výkyvy teploty vzduchu, vysoká vlhkost, velká oblačnost a vyšší úhrn srážek rovnoměrně rozložených během roku

• oceánské proudy: ovlivňují klima blízkých pevnin přenosem tepelné energie na velké vzdálenosti; teplé proudy oteplují podnebí na pobřeží pevnin ve vyšších zeměpisných šířkách (kam přivádějí teplejší vodu z nižších zeměpisných šířek), studené proudy naopak ochlazují podnebí v mírných, subtropických a tropických klimatických pásech (kam přivádějí chladnější vodu z vyšších zeměpisných šířek)

• vlastnosti zemského povrchu: nejvýrazněji se projevuje vliv nadmořské výšky (na 100 výškových metrů klesá teplota o 0,65 °C); výškové členění klimatických pásem v horských oblastech připomíná členění klimatických pásem podle zeměpisné šířky; podnebí dále ovlivňuje orientace reliéfu ke světovým stranám (ke Slunci), barva a vlhkost zemského povrchu (půdy), vegetační kryt, sněhová pokrývka aj.

• antropogenní činnost: dochází ke změnám klimatu menších regionů, ale také z hlediska globálního (např. zvyšování teploty atmosféry – globální oteplení, tzv. skleníkový efekt; úbytek ozonu v atmosféře; rostoucí množství oxidů síry a dusíku v atmosféře – vznik kyselých dešťů)