Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Atmosféra

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38.75 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Místní větry

  • bríza: vítr na březích moří a jezer

  • fén: nárazovitý, teplý, suchý vítr vanoucí z hor do údolí (typický pro Alpy či Kavkaz)

  • harmatan: suchý, horký vítr odnášející ze Sahary drobné částečky písku

  • jugo: teplý a vlhký vítr vanoucí z Jaderského moře do vnitrozemí

  • mistral: silný a chladný vítr na středomořském pobřeží Francie vanoucí z vnitrozemí

Vzduchové hmoty a atmosférické proudy

  • vzduchové hmoty: objemy větru přemisťující se z jedné oblasti do druhé. Stykem se zemským povrchem získaly určité fyzikální vlastnosti (především teplotu a vlhkost).

  • podle zeměpisné polohy vzniku se rozlišují 4 typy vzduchových hmot: arktická (antarktická), polární (mírných šířek), tropická a rovníková

  • dále se vzduchové hmoty dělí na oceánské a pevninské

  • teplá vzduchová hmota: proudí do chladnějšího prostředí a přináší oteplení

  • studená vzduchová hmota: proudí do teplejších míst a přináší ochlazení

  • vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny úzkou přechodnou vrstvou: atmosférickou frontou

  • atmosférická fronta bývá několik desítek km široká a několik tisíc km dlouhá

  • její vznik, pohyb a zánik souvisí s přemisťováním vzduchových hmot

  • existují 3 typy atmosférických front (arktická, polární a tropická), které oddělují 4 základní typy vzduchových hmot

  • kromě hlavních front se vytváří tzv. podružné fronty: vznikají mezi teplotně rozdílnými částmi stejných vzduchových hmot

  • studená fronta: vzniká postupem studené vzduchové hmoty do teplejší vzduchové hmoty

  • teplá fronta: vzniká postupem teplé vzduchové hmoty do chladnější vzduchové hmoty

  • za teplou frontou se obvykle pohybuje fronta studená

  • studená fronta se pohybuje podstatně rychleji než fronta teplá

  • okluze: splývání studené a teplé fronty

  • okluzní fronta: oblast styku teplé a studené fronty

  • společným znakem všech atmosférických front je vytlačování teplého vzduchu do výšky

  • ve výšce se vzduch ochlazuje a dochází ke kondenzaci vodních par: výsledkem jsou atmosférické srážky

  • na základě polohy a postupu atmosférických front lze pomocí synoptických map předpovídat počasí

  • v mírném podnebném pásu se vytváří tlakové níže neboli cyklóny (mají teplejší, a proto lehčí vzduch) a tlakové výše neboli anticyklóny (mají chladnější, a proto těžší vzduch). Vlivem převládajících západních větrů postupují od Z k V a přináší výrazné změny počasí.

  • existují také stabilní cyklóny (např. islandská tlaková níže) a anticyklóny (např. azorská tlaková výše)

Podnebné pásy Země

  • též klimatické pásy

  • jsou to oblasti zemského povrchu se stejným makroklimatem

  • jejich uspořádání na zemském povrchu je přibližně zonální

  • tři základní klimatické pásy: tropický, mírný a polární

  • tropický pás: asi 40 % zemského povrchu, průměrné roční srážkové úhrny v rozmezí 1 000–3 000 mm (rozložení srážek během roku je rovnoměrné) a průměrná roční teplota 24-28 °C

  • mírné pásy severní a jižní polokoule: 52 % zemského povrchu, atmosférické srážky a teploty vzduchu jsou velmi rozdílné v závislosti na zeměpisné poloze oblasti (vliv působení oceánu, pevniny a nadmořské výšky)

  • polární pásy (arktický a antarktický): 8 % zemského povrchu, během roku v průměru 100-200 mm srážek, průměrná teplota nepřesáhne 0 °C

  • mezi tři základní klimatické pásy se vkládají dva tzv. přechodné podnebné pásy: subtropický a subpolární

  • subtropický pás: na S a J polokouli, přechodná oblast mezi mírným a tropickým podnebím

  • subpolární pás: na S a J polokouli, přechodná oblast mezi mírným a polárním pásem

  • ve 2. pol. 20. stol. stanovil ruský klimatolog B. P. Alisov 4 hlavní (rovníkový = ekvatoriální, tropický, mírný a polární = arktický/antarktický) a 3 přechodné (subekvatoriální, subtropický a subpolární = subarktický/subantarktický) podnebné pásy

  • rovníkový pás: průměrné roční srážkové úhrny v rozmezí 1 000–3 000 mm (rozložení srážek během roku je rovnoměrné) a průměrná roční teplota 24-28 °C

  • subekvatoriální pás: charakteristický sezónním střídáním vzduchových hmot (letní a zimní monzuny)

  • tropický pás: převládá suchý (především nad kontinenty) silně prohřátý tropický vzduch, průměrná teplota nejteplejšího měsíce 30-39 °C a nejchladnějšího měsíce 10-25 °C, průměrný roční úhrn srážek je menší než 250 mm

  • subtropický pás: v létě převládá suchý tropický vzduch a v zimě vlhký vzduch polární, na záp. pobřeží pevnin (např. v oblasti Středomoří) horké suché léto a mírná deštivá zima, na vých. pobřežích pevnin subtropické monzunové podnebí (chladná suchá zima a velmi teplé deštivé léto)

  • mírný pás: převládají polární vzduchové hmoty, typická proměnlivost počasí, nad pevninami teplé mírně vlhké léto a studená zima s trvalou sněhovou pokrývkou

  • subpolární pás: chladná dlouhá zima a relativně teplé krátké léto

  • polární pás: převládá působení arktického (antarktického) vzduchu, málo srážek (100-200 mm), průměrná teplota nejteplejšího měsíce kolem 0 °C

Témata, do kterých materiál patří