Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Ceska republika

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (150.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Rybníky a přehrady – uměle vytvořeny, nejv. a nejslavnější je Čechy (Třeboňsko, Rožmberk) a již. Morava

Prosté podzemní vody – pod povrchem reliéfu ve všech skupenstvích

Minerální podzemní vody – chladné, teplé (Teplice, Jáchymov), horké (Karlovy Vary), kyselky, sirovodíkové, radioaktivní vody (Jáchymov, Teplice)

  • výstavba čistíren odpadních vod ve větších obcích

Naše půdy vznikly z 97% na povrchu zvětralinového pláště (mocnost 0,3 – 5m). Na tvorbě se podílí klimatické faktory, edafon (živá složka půdy), podzemní vody, vegetační kryt, vliv člověka – odstranění lesních porostů, devastace půdního fondu zemědělskou, průmyslovou, těžební a komunikační činností.

Černozemě – střední Čechy, střední a jižní Morava, velice úrodné

Hnědozemě – obklopují černozemné oblasti, málo živin, nutnost hnojit a kypřit

Hnědé půdy – nejrozšířenější, pohraniční horské oblasti, Českomoravská vrchovina, sev. Morava,

Podzolové půdy a podzoly – minerální ochuzení, vyluhování svrchního horizontu, ve větších nadmoř. Výškách a na severních svazích

Rendziny (vápenatky) – na vápencích, bohaté na živiny

Nivní půdy – náplavy řek, využití jako louky

Lužní půdy (černice) – na nivách, hluboký humusový horizont

Půdní druhy:

Písčité- málo živin, dobře propustné

Hlinitopísčité až písčitohlinité – zvětraliny žul Českého masivu

Hlinité – nejvhodnější zemědělské půdy, stř. Čechy, jičínsko, Ostravsko

Jílovitohlinité (těžké) – živiny, vlhkost, Podkrušnohoří

Jílovité – zemědělsky nevhodné, Mladoboleslavsko, již.Čechy

Skelety – hrubozrnné kamenité půdy, nevhodné pro obdělávání, horské oblasti

Ochrana přírody má u nás hlubokou tradici. Na našem území je nejstarší evropská přírodní rezervace vyhlášená r.1838 – Žofínský prales v Novohradských horách. R. 1858 založil hrabě Jan Schwarzenbergna Šumavě rezervaci Boubínský prales. Do roku 1938 u nás bylo 136 převážně maloplošných chráněných území. V roce 2003 bylo v naší republice 28 velkoplošných a 2121 maloplošných chráněných území o celkové rozloze cca 12 500 km2 (15,6 % státního území). To nás řadí v ochraně přírody na přední místo v celosětovém měřítku.

Národní parky (NP,počet 4): Šumava, Krkonošský, Podyjí a České Švýcarsko – rozlehlá území, přírodně zcela jedinečná.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO, počet 24) – velkoplošná chráněná území přírody s málo narušenou krajinou, snaha zabránit zásadním změnám krajiny.

Národní přírodní rezervace (NPR, počet 110) – menší plochy původní, málo dotčené krajiny, vyloučeny veškeré zásahy do přírody.

Další 3 kategorie maloplošných chráněných území a významných děl člověka jsou přírodní rezervace (PR, 732), národní přírodní památky (NPP, 101) a přírodní památky (PP, 1178).

Témata, do kterých materiál patří