Ceska republika

Na naše klima mají vliv také proměnné (dynamické) faktory, vycházející z okamžitého stavu atmosféry – tzv. povětrnostní situace. Vývoj počasí u nás ovlivňuje rozložení tlakových center (cyklon a anticyklon) v oblasti Azorských ostrovů, Islandu, Britských ostrovů, Skandinávie a Ruska.

Rozložení a chod meteorologických veličin určuje ráz počasí i podnebí. Sluneční záření – nejvýzn. zdroj energie pro všechny procesy a atmosféře. Rozložení teplot je ovlivněno nadmořskou výškou. Průměrné roční teploty jsou nejvyšší v Hodoníně (9,5°C) a v Praze (9,4°C), nejnižší na Sněžce (0,2°C) a na Pradědu (0,9°C). Roční chod teplot je vyjádřen průměrnými teplotami jednotl. měsíců a extrémními měs. teplotami.

Vlhkost vzduchu, oblačnost a srážky – význam pro vývoj reliéfu i vegetace.

Relativní vlhkost vzduchu – prům. 60 – 80 %.

Oblačnost – vyjádření v % pokrytí oblohy mraky, 2 typy: statická (říjen - březen) – k ránu vrstevnatá oblačnost, jež se během dne rozpouští a dynamická (duben – září) – maximum kupovité oblačnosti

Nejdeštivější oblasti: Jizerské hory (přes 1700 mm/rok), Moravskoslezské Beskydy, Šumava, Hrubý Jeseník.

Nejsušší obl.: Žatecko, Kladensko, již. Morava.

Tlak vzduchu a větrné proudění: Letní anticyklona nad Atlantským oceánem a cyklona nad kontinentem vyvolávají západní, severozáp. a částečné severní proudění. V zimě vzniká anticyklona nad eurasijským kontinentem a cyklony stojí nad Islandem. Silné větry vanou převážně od východu, jihovýchodu a jihu.

Roční chod počasí:

Jaro – (březen až květen), velice proměnlivé, střídání slunečných dnů s dešťovými i sněhovými přeháňkami, poklesy teplot k nule

Léto – (červen až srpen), bouřkové srážky, lijáky, od poloviny srpna klesání teplot a ustávání srážek

Podzim – (září až listopad), slunné a teplé anticyklonální počasí, začátkem října konec teplého období roku – „babího léta“, proměnlivé počasí, více srážek

Zima – (prosinec až únor), nejchladnější leden, poslední dobou i únor, když příliv studeného vzduchu ze sibiřské tlakové výše – kontinentální mrazivý charakter, když z islandského tlakového minima – oceaničtější, teplejší zima.

ČR leží na hlavním evropském rozvodí. Králický Sněžník – hydrografický uzel pomoří Severního, Baltského a Černého moře.

Vodní režim:

Povrchový odtok – závislý na sklonu svahů

Specifický odtok – prům.množství vody odtékající z povodí za sekundu, největší – Šumava, Jizerské hory, Krkonoše. Beskydy,…

Povrchové vody: tekoucí a stojaté

Hydrografická síť Labe- vějířovitý typ, odvodňuje českou kotlinu

Vltava – nejv. řeka Čech

Morava – nejv. řeka Moravy

Odra – nejv. řeka Slezska

Jezera – ledovcová (Šumava), krasová, sesuvová, rašelinná (Jizerské hory, Hrubý Jeseník), říční – opuštěné meandry řer (Polabí)