Ceska republika

V Krkonoších a na Šumavě vznikly malé horské ledovce, které přemodelovaly nejvyšší části údolí do tvaru U a vytvořily přirozené hráze osmi ledovcových jezer (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka na české straně a tři jezera na něm. straně).

Velká část našeho území se nacházela v tzv. periglaciální (mrazové) zóně. V klimatických podmínkách tundry zde byly hlavním modelačním činitelem mrazové procesy, při nichž vznikaly dlouhodobě zmrzlé půdy.

Chladné období pleistocénu – přenášení jemných zvětralin prudkými západními větry, jež je ukládaly na závětrných (východních) svazích, vznik sprašových pokryvů stř. Čech a moravských úvalů. Půdotvorné procesy na nich utvářely úrodné černozemě. Váté písky – přemodelované přesypy v Polabí a méně na Třeboňsku a již. Moravě.

V Českém masivu morfologicky dominují žuly, vulkanické horniny, pískovce a vápence. Žulová tělesa (plutony) mají deskovitou až kvádrovitou odlučnost, jež vznikla tuhnutím pod zemským povrchem (Krkonoše, Šumava, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina a Středočeská pahorkatina).

Dominantnější jsou v naší krajině vulkanické oblasti tvořené převážně čedičem. Třetihorní vulkanismus modeloval celé České středohoří s horou Říp. Doupovské hory, Komorní hůrka u Chebu, a další kužely jsou osamocenými ostrovy vulkanismu. Na Moravě jsou největšími sopečnými vrchy Velký a Malý Roudný v Nízkém Jeseníku.

Česká tabule tvoří mocná souvrství různě tvrdých pískovců. Hloubková eroze prohlubuje a rozšiřuje puklinový systém a vytváří skalní věže, stěny a kaňony s povrchovou mikromodelací. Pískovcová skalní města – v Děčínské a Broumovské vrchovině, v Českém ráji a na Kokořínsku.

Vápence vytvářejí několik krasovách oblastí. Nejrozsáhlejší je Moravský kras (cca 100 km2) s ponornou řekou Punkvou, na níž leží propast Macocha (- 138 m) a Punkevní jeskyně. V Čechách jsou největší Koněpruské jeskyně v Českém krasu.

Jako pásmo flyšové se označuje vých. část reliéfu Moravy, jež je tvořen Vnějšími Karpaty. Flyš tvoří střídající se polohy pískovců a jílovitých břidlic.

Ve 20. století antropogenní (lidská) činnost silně zasáhla do tváře našich zemí. Došlo při ní k poruše rovnováhy vývoje reliéfu, zvětšení eroze a ke změnám hydrologického režimu.

Faktory ovlivňující klima:

- proměnné

- neproměnné

K neproměnným patří zeměpisná poloha a z ní vyplývající vzdálenost od moří a oceánů. Zeměpisná šířka má určující význam pro přísun slunečního světla a tepla, protože určuje úhel dopadu slunečních paprsků na naše území. Díky převládajícímu západnímu proudění vzduchu ovlivňuje naše klima nejvíce Atlantský oceán, odkud přichází většina srážek.

Významnou roli pro utváření klimatu má reliéf. Jeho výška a směry horských soustav ovlivńují místní proudění vzduchu a určují expozici svahů vůči Slunci. V kotlinách Českého masivu často vznikají teplotní inverze. V naší republice se uplatňuje výšková stupňovitost podnebí. Značný význam mají také lesy a ostatní vegetační kryt, vodní plochy, sněhová pokrývka i rozsah zastavěných ploch.