Zeměpis

Planeta Země

Tvar a velikost Země

• Planeta nemá tvar ideální koule = geoid.

• Pro potřeby kartografie se nepravidelný geoid nahrazuje tělesem geometricky pravidelným = rotačním elipsoidem, se zploštěním v oblasti pólů.

• Rovníkový poloměr Země je 6378 km.

• Obvod rovníku je cca 40 000 km.

Zeměpisné souřadnice

• Póly jsou severní = Arktida a jižní = Antarktida.

• Zeměpisné šířky jsou rovnoběžky od rovníku k pólům, od 0° do 90°.

• Od rovníku na sever je severní zeměpisná šířka (s. š.).

• Od rovníku na jih je jižní zeměpisná šířka (j. š.).

• Rovník je nejdelší rovnoběžka.

• Zeměpisné délky jsou poledníky.

• Jako základní poledník (0°) byl stanoven r. 1883 greenwichský poledník (prochází Londýnem).

• Poledníky na východ od greenwichského poledníku do 180° mají východní zeměpisnou délku (v. d.).

• Poledníky na západ od greenwichského poledníku do 180° mají západní zeměpisnou délku (z. d.).

• Zeměpisná síť je soustava rovnoběžek a poledníků sloužící k určování polohy.

Pohyby Země a jejich důsledky

• Důsledkem pohybu Země kolem vlastní osy je střídání dne a noci.

• Země se otáčí kolem osy od západu k východu.

• Jedno otočení trvá necelých 24 hod.

• Důsledkem oběhu kolem Slunce je střídání ročních období.

• Letní slunovrat je 21. - 22. června a zimní slunovrat 21. - 22. prosince.

• Jarní rovnodennost nastává 20. - 21. března a podzimní rovnodennost 22. - 23. září.

Tepelné (teplotní) pásy

• Teplý pás je mezi obratníky Raka a Kozoroha.

• Mírné pásy jsou mezi obratníky a polárními kruhy.

• Polární pásy jsou mezi polárními kruhy a póly.

• Charakteristickým rysem polárních pásů je výskyt polárních dnů a nocí.

Čas a časová pásma

• Oběh kolem Slunce trvá asi o 6 hod. déle než kalendářní rok.

• Proto je každý čtvrtý rok přestupný a má 366 dní.

• V současné době používáme gregoriánský kalendář.

• Protože Slunce kulminuje nad jednotlivými místy od východu k západu, má každý poledník svůj místní čas.

• Země byla rozdělena na časová pásma (čas v daném pásmu se liší o hodinu od času sousedního pásma).

Slapové jevy (slapy)

• Jsou to periodické deformace tvaru tělesa v důsledku gravitačního působení Měsíce a Slunce na naši planetu.

• Charakteristickým projevem je zdvih a hromadění hmot v některých částech Země a jejich pokles a úbytek v jiných.

• Nejvýrazněji jsou slapy pozorovatelné v případě mořského dmutí.

• Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla, která se podílí na vzniku mořského přílivu a odlivu.

• Příliv vzniká na straně přivrácené k Měsíci.

• Největší (tzv. skočný) příliv nastává v době úplňku a novu, kdy se Země, Měsíc, Slunce nachází na jedné přímce, takže výsledné síly gravitačního působení jsou tak maximální.

• Nejmenšímu přílivu se říká hluchý.

• Na otevřeném moři je dmutí minimální, naopak mimořádně velký příliv vzniká v zálivech.

• Přílivu a odlivu lze využít v námořní dopravě nebo pro výrobu elektrické energie.