Zeměpis
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Základní složky půdy (půdní hmoty)
Pevná anorganická složka.
Kapalná složka.
Plynná složka.
Organická neživá složka.
Živá složka půdy.
Vznik půdy
Základem půdy je matečná hornina
Pedosféra vznikla přeměnou svrchní části zemské kůry působením půdotvorných činitelů.
Půdy vznikají půdotvorným procesem vyvolaným půdotvornými činiteli.
Hlavní půdotvorní činitelé
Matečná hornina
Podnebí
Živé organismy
Podzemní voda
Půdní horizonty
Vrstvy vzniklé půdotvorným procesem ze substrátu.
Liší se barvou, zrnitostí, složením, propustností a úrodností.
Půdní druhy
Jsou vyčleněny na základě zrnitosti půdy.
Pevnou neživou složku půdy tvoří zrna různé velikosti.
Půdní reakce
Mezi důležité vlastnosti půd patří chemické složení a půdní reakce.
Významně ovlivňuje vývoj a růst rostlin i činnost a život půdního edafonu.
Většině rostlin se nejlépe daří v neutrálním prostředí.
Rozšíření půd na Zemi
Půdy jsou rozděleny podle typu podnebí a podle georeliéfu.
Půdní typy
Jsou vyčleněny na základě uspořádání půdních horizontů.
Existuje velké množství nejrůznějších půdních typů.
Půda a člověk
Lidská společnost zasahuje do půdního krytu neuvědoměle i cílevědomě.
Způsoby zasahování jsou nepřímé (prostřednictvím jiných činitelů) a přímé.
Kryosféra
Kryos = chladný, ledový.
Část sféry, jejíž teplota je pod bodem mrazu.
Výskyt vody v pevném skupenství = sníh, led.
Mrazové zvětrávání
Mrazové zvětrávání = druh fyzikálního zvětrávání, při kterém střídavým rozmrzáním a zamrzáním vody v puklinách hornin a půd dochází k rozšiřování trhlin.
Typy mrazového zvětrávání
Islandské (oceánský) = malé výkyvy teplot, tvorba slabé vrstvy zvětralin.
Sibiřský (kontinentální) = velké teplotní výkyvy, intenzivní tvorba mrazových zvětralin.
Činnost sněhu
Sněžníky = místa, kde i v létě zůstává ležet větší množství sněhu.
Sníh, který částečně rozmrzl a opětovně zmrzl, se nazývá zrnitý led.
Zrnitý led, který vydrží ablaci (tj. tání) v letní sezóně, se nazývá firn.
Činnost ledu
V územích nad sněžnou čárou dochází k postupné přeměně sněhu na led = vzniká ledovec.
Ledovce s sebou unáší úlomky hornin, které se ukládají ve formě morén.
Moréna = soubor hmot přepravovaných ledovcem.
Kar = skalní kotel obklopený ze tří stran strmými stěnami.
Trog = údolí ledovcového původu ve tvaru písmene U.
Fjord = mořský záliv ledovcového původu.
Oblík = ledovcem ohlazená skalnatá vyvýšenina.
Glaciologie = vědní obor zabývající se studiem ledovců.
Permafrost
Součástí kryosféry jsou oblasti s výskytem permafrostu = dlouhodobě zmrzlé půdy.
Pleistocén (starší čtvrtohory) = geologické období charakterizované střídáním dob ledových – glaciálů a meziledových – interglaciálů.
Doby ledové = výrazný pokles teploty, tvorba ledovců, rozšíření permafrostu.
Doby meziledové = teplejší podnebí, tání a ústup ledovců, úbytek permafrostu.