Zeměpis
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Členění zemské kůry
Části zemské kůry, vystupují nad světový oceán, tvoří pevninu = kontinenty a ostrovy.
Moře a oceány jsou vzájemně propojeny a tvoří světový oceán.
Kůra se rozděluje na pevninskou, oceánskou a přechodnou.
Pevninská kůra
Sedimentární, žulová a čedičová.
Mocnost 20–80 km.
Podstatně starší než oceánská.
Základem jsou štíty tvořené hlubinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami.
Oceánská kůra
Sedimentární, sedimentární s čediči a čedičové.
Mocnost 6–15 km.
Nejhlubším oceánským příkopem je Mariánský příkop v Tichém oceánu hluboký asi 11 km.
Přechodná kůra
Přechodu pevnin v oceány.
Svrchní vrstva sedimentů a spodní vrstva čedičová.
Vznik pevnin a oceánů
Před 570 mil. lety existoval jeden pevninský celek Pangea a obklopoval praoceán zvaný Panthalassa.
Na konci prvohor se Pangea začala dělit na dva celky = prakontinenty Laurasii na severu a Gondwanu na jihu.
Oba prakontinenty oddělovalo moře Tethys – záliv praoceánu.
Z Laurasie = Severní Amerika, Evropa a Asie.
Z Gondwany = Jižní Amerika, Afrika, Austrálie a Antarktida.
K Asii se připojily ještě poloostrovy Přední Indie a Arabský poloostrov.
Praoceán Panthalassa se vznikem kontinentů rozdělil na současné oceány.
Posouvání pevninských bloků se označuje jako kontinentální drift.
Georeliéf a jeho členění
Povrch zemské kůry.
Studiem se zabývá geomorfologie.
Tvary vznikají protikladným působením endogenních a exogenních pochodů.
Dle absolutní nadmořské výšky
Nížiny (do 200 m n. m.) a vysočiny (nad 200 m n. m.).
Mount Everest (8 848 m n. m.) v Himálaji.
Mariánský příkop (-11 034 m) v Tichém oceánu.
Dle relativního výškového rozdílu
Strukturní georeliéf
V oblastech s vodorovně uloženými horninami.
ENDOGENNÍ (vnitřní) POCHODY
Uvnitř Země probíhají endogenní pochody.
Horotvorná činnost (orogeneze)
Sopečná činnost (vulkanismus)
Zemětřesení
EXOGENNÍ (vnější) POCHODY
Vyvolány slunečním zářením, gravitací a rotací Země.
Modelují tvary zemského povrchu (terén převážně snižují a zarovnávají).
Patří sem pochody svahové, říční, kryogenní, větrné, mořské, biotické a antropogenní.
Svahové pochody
Sesuvy půdy, řícení balvanů, bahenní proudy.
Říční (fluviální) pochody
Povrchově tekoucí voda.
Kryogenní pochody
V polárních krajích a velehorských oblastech.
Větrné (eolické) pochody
Oblasti s chudým rostlinným porostem = pouště, stepi a mořské písčité pláže.
Mořské (marinní) pochody
Především na pobřeží.
Činitelé = příliv, odliv.
Biogenní pochody
Činitelé = organismy.
Pedosféra
Půdní obal.
Základní výrobní prostředek zemědělství a lesnictví.
Pedologie = vědní obor zabývající se půdou.
Pedogeografie = vědní obor zabývající se studiem půdních druhů a typů.
Půdu je nutno chránit před erozí a zvyšovat její úrodnost.