Zeměpis

Kartografie

• Nauka o mapách.

• Disciplína spjatá s matematikou, geometrií, informatikou.

• Praktický význam – tvorba plánů, map, atlasů a široké možnosti uplatnění na trhu práce.

• Některé mapy dnes hodnotíme jako umělecká díla velké hodnoty.

• Ve středověku vznikaly mapy s městem Jeruzalémem ve středu.

• K renesanci kartografie vedly na počátku novověku zámořské objevy.

Mapa a glóbus

• Mapa = zmenšené a zjednodušené znázornění zemského povrchu v rovině, prostřednictvím značek vyjadřuje mapa rozmístění a vlastnosti objektů, mapy jsou do určité míry zkreslené.

• Glóbus = zmenšený trojrozměrný kulový model Země.

• Plán = zmenšený rovinný obraz malého území.

Kartografická zobrazení

• Soubor různých matematických metod převádějících zemský povrch do roviny mapy.

• Zobrazení rozdělujeme dle následujících kritérií = podle zkreslení, podle polohy konstrukční osy, podle druhu zobrazovací plochy.

Vlastnosti zkreslení

• Plochojevná (stejnoplochá) = zobrazení nezkreslené plochy, ale zkreslené úhly a délky.

• Úhlojevná (stejnoúhlá) = úhly zachovány, plochy a délky zkresleny.

• Délkojevná (stejnodélná) = zobrazení nezkreslené délky jen podél poledníků nebo rovnoběžek.

• Vyrovnávací (kompenzační) = zobrazení plochy i úhly zkresleny jen do určité míry, zkreslení ploch i úhlů je v rovnováze.

Polohy konstrukční osy

• Normální (pólové) = konstrukční osa se shoduje s osou glóbu.

• Příčné (transverzální) = konstrukční osa v rovině rovníku.

• Šikmé (obecné) = konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru.

Druhy zobrazovací plochy:

• Azimutální = zobrazovací plochou je rovina – mapy polárních oblastí.

• Válcová = zobrazovací plochou je plášť válce – mapy časových pásem.

• Kuželová = zobrazují glóbus na plášť kužele, který se rozvine do roviny – mapy kontinentů a jejich částí.

• Obecná = obrazy poledníků a rovnoběžek se získávají matematickým odvozením – mapy celého světa.

Vznik mapy

• Podle vzniku rozdělujeme mapy na původní a odvozené.

• Původní mapy = díla, která vznikla přímým měřením nebo na základě vyhodnocení leteckých snímků.

Měřítka plánů a map

• Měřítko udává, v jakém poměru je zmenšena krajina.

• Na některých mapách je číselné měřítko doplněno grafickým.

Obsah mapy

• Kartografická generalizace = výběr objektů znázorňovaných na mapě.

• Mapa obsahuje tři základní kategorie – výškopis, polohopis a popis.

• Výškopis = členitost mapované krajiny – tři způsoby znázorňování vertikální členitosti – vrstevnice, kóty a barevná hypsometrie.

• Polohopis = zachycení vzájemné polohy objektů v krajině, pomocí značek a barev.

• Popis = jednotlivé názvy objektů uvedené na mapě smluveným písmem.

• Kartogram = kartografická kresba územní jednotky, na které jsou znázorněny údaje.

• Kartodiagram = kresba územní jednotky s diagramem nebo diagramy, které vyjadřují kvantitu nebo kvalitu sledovaného jevu.

• Zeměpisná jména místní (názvy obydlených míst) x pomístní (neobydlená místa)

• Cizí názvy jsou uváděny transpozicí, transliterací, transkripcí.

• Exonyma = vžité české názvy (Londýn, Paříž apod.)