Zeměpis

Úvod do geografie

• Zeměpis = geografie.

• Vznik je spjat s dějinami starověkého Řecka.

• V počátcích zahrnovala všechny poznatky o Zemi.

• Zájem se rozšiřoval o jednotlivé regiony světa a jejich obyvatele.

• Kartografie = nauka o mapách.

• Objektem geografie již není celá Země, ale jen její část – krajinná sféra.

• Zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase.

• Leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd.

• Není jen vědou popisnou, poskytuje též vysvětlení jevů.

• Nemá jen vzdělávací význam, je vědou s praktickým zaměřením.

• Planetu tvoří několik soustředných vrstev – tzv. geosfér = atmosféra, litosféra, pedosféra, hydrosféra a biosféra.

• Složky fyzicko-geografické sféry a socioekonomické sféry jsou vzájemně propojeny a tvoří jednotný systém – tzv. krajinnou sféru.

• Krajinná sféra začíná asi 25 km nad zemským povrchem a končí v hloubce 100 až 300 km.

• Fyzická geografie zahrnuje = geomorfologii, klimatologii, meteorologii, hydrologii, oceánografii, pedologii, biogeografii, glaciologii a geokryologii.

• Socioekonomická zahrnuje = geografii obyvatelstva, sídel, průmyslu, zemědělství, dopravy, ruchu a služeb.

• Studuje zejména aktuální stav krajinné sféry a snaží se o další vývoje.

• První umělá družice Země = Sputnik, byl vypuštěn v roce 1957.

Vesmír a sluneční soustava

• Soubor kosmických těles, která na sebe vzájemně působí.

• Stáří je odhadováno na 15 – 18 miliard let.

• Nejznámější teorií o vzniku je teorie velkého třesku.

• Světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek, (světlo se šíří rychlostí 300 000 km/s).

• Nejbližší hvězdou k sluneční soustavě je Proxima Centauri (4,22 světelných let).

• Vesmír tvoří galaxie (tvořené hvězdami a planetami), planetky, přirozené družice planet (měsíce), komety a meteorická tělesa (meteoroidy, meteory a meteority).

• Galaxie, jejíž součástí je sluneční soustava, se nazývá Mléčná dráha = asi 150 miliard hvězd.

• Hvězdy tvoří 90 % viditelné hmoty vesmíru = kulová tělesa složená z plazmy a probíhají v nich reakce vytvářející vysoké teploty a světlo, obíhají kolem nich planety.

• Jednou z hvězd Mléčné dráhy je Slunce.

• Stáří sluneční soustavy je odhadováno na 4,7 miliard let.

• Průměr Slunce je 1,4 milionů km.

• Střední vzdálenost Země od Slunce je asi 150 milionů km.

• Slunce tvoří především vodík a helium.

• Slunce rotuje kolem vlastní osy a s celou sluneční soustavou obíhá okolo středu Mléčné dráhy (oběh trvá 250 milionů let).

• planety obíhají kolem Slunce po drahách.

• A rotují kolem svých os, většina z nich má své přirozené družice (měsíce).

• Planetami zemského typu jsou Merkur, Venuše, Země, Mars a obřími planetami jsou Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

• Planety zemského typu mají přibližně stejné složení (jsou to pevná tělesa z hornin a kovů) a srovnatelné rozměry.

• Obří planety jsou tvořeny převážně zkapalněnými plyny.

• Kolem všech obřích planet existují tzv. prstence.

• Od r. 2006 nepatří Pluto mezi planety, řadí se k tzv. trpasličím planetám.

• Měsíc má čtyřikrát menší poloměr než Země.

• Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969, prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11.

• Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, jejíž střední vzdálenost je 384 000 km.

• Měsíc rotuje kolem své osy za stejně dlouhou dobu, jakou trvá jeho oběh kolem Země.

• K Zemi se Měsíc přivrací stále stejnou stranou.

• Zatmění Slunce znamená, že se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi.

• Zatmění Měsíce vzniká, když Měsíc vstoupí do stínu Země.