Zeměpis
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kryosféra a člověk
Území kryosféry s nepříznivými podmínkami pro život patří k nejméně zalidněným oblastem.
Lidé nejvíce využívají oblast permafrostu na severní polokouli.
Globální oteplování způsobuje ústup ledovců, zmenšuje se i množství kerného ledu.
Hydrosféra
Vodní obal Země.
Hydor = voda.
Pevné, kapalné a plynné skupenství.
Světový oceán obsahuje asi 97 % veškeré vody na Zemi = jde o slanou vodu.
Sladká voda tvoří asi 3 %.
Studiem hydrosféry se zabývají tyto vědní obory: hydrologie, hydrogeologie, hydrogeografie a oceánografie.
Základní členění hydrosféry
Voda povrchová, podpovrchová, v atmosféře a v živých organismech.
Povrchová voda
v oceánech a v mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech, v umělých vodních nádržích a ve formě sněhu a ledu.
Podpovrchová voda
V půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu.
Atmosférická voda
V plynném skupenství – vodní pára, kapalném-déšť a pevném – sněhové vločky a kroupy.
Voda v živých organismech
V rostlinných a živočišných organismech
Oběh vody na Zemi
Mezi složkami sféry dochází ke stálému oběhu vody.
Jednou z nejdůležitějších vlastností vody je schopnost nepřetržitě se obnovovat.
Velký oběh vody = výměna vody mezi oceány a pevninou.
Malý oběh vody = výměna vody pouze nad pevninou, nebo pouze nad oceánem.
Vodstvo oceánů
Oceány a moře zaujímají 71 % celkové rozlohy planety.
Rozdělení oceánů a pevnin na zemském povrchu je nerovnoměrné.
Světový oceán je hlavním zdrojem sladké vody pro pevninu – odtud pochází většina atmosférických srážek.
Světový oceán se skládá z jednotlivých oceánů, moří, zálivů a průlivů.
Pojmy
Moře = menší část oceánu v blízkosti kontinentu.
Vnitřní moře = je obklopeno pevninou a s oceánem spojeno průlivem.
Okrajové moře = je odděleno od oceánu poloostrovem nebo ostrovy.
Záliv = menší část oceánu nebo moře vnikající do pevniny.
Průliv = zúžená část moře, nebo oceánu mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy.
Vodstvo pevnin
Povrchové vody, voda ve sněhu a ledu a vody podpovrchové.
Počátkem každého vodního toku je pramen.
Vodní toky začínají jako potoky nebo bystřiny
Spojením několika menších toků vznikají řeky.
Využití vodních toků = v průmyslu, zemědělství, dopravě, energetice apod.
Jezera = přírodně vytvořené sníženiny zemského povrchu zaplněné vodou.
Bažiny = vznikají v místech, kde množství srážek převažuje nad výparem.
Rašeliniště = vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek, zarůstají rašeliníkem.
Slatiniště = vznikají v okolí vývěrů podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen zarůstáním rostlinstvem.
Rybník = mělká vodní nádrž vybudovaná nasypáním nízké zemní hráze.
Přehradní nádrž = uměle vytvořený prostor k zadržení vody pro hospodářské účely.
Led = vzniká zamrzáním vody, kondenzací vodních par v ledové krystaly a postupnou přeměnou sněhu.
Podpovrchová voda = nachází se pod zemským povrchem, kam se dostává vsakováním.
Půdní voda = je obsažena v půdních pórech a nevytváří souvislou vodní hladinu.
Podzemní voda = vyplňuje průliny nezpevněných hornin a pukliny hornin pevných.
Pramen = místo vývěru podzemní vody na povrch.