Diferenciace litosféry

- horniny (jednominerálové, víceminerálové)

- dělení hornin:

a) vyvřelé (=magnetické)

- vznikají krystalizací a tuhnutím magmatu, žula a čedič, 95% objemu všech hornin

b) přeměněné (=metamorfované)

- vznikají přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin, ruly

- vlivem vysokých tlaků a teplot (mramor – metamorfóza vápence)

c) usazené (=sedimenty)

- vznikají rozkladem a následným usazováním (erozí > odnos > usazení)

- usadí se buď v místě rozkladu, nebo jinde > dojde k transportu a tam se usadí, sedimenty transportuje – voda, vítr, ledovce, mořské proudy (vápenec, pískovec, slepenec, jílovec)

- usazenin do 5% tvoří většinu zemského povrchu

- dělení:

a) pevninská zemská kůra

- 3 vrstvy

- na povrchu vrstva sedimentární, uprostřed žulová (granitická), dole je nejtlustší čedičová (bazaltová vrstva)

- mocnost 20-80 km

- tvoří asi 64% celkového objemu kůry

- tvoří kontinenty a okrajové části moří

b) oceánská zemská kůra

- 3 vrstvy

- na povrchu je sedimentární vrstva, uprostřed vrstva sedimentů, do kterých pronikly čediče, dole je čedičová vrstva

- mocnost 6-15 km

- tvoří asi 21% celkového objemu kůry

c) přechodná zemská kůra

- 2 vrstvy

- přechod mezi pevninskou a oceánskou

- tenká vrstva sedimentů, čedičová vrstva

- kůra pohyblivých částí povrchu

- tvoří asi 15% celkového objemu kůry

- dna oceánů jsou tvořena na okrajích pevninskou kůrou, která se mírně svažuje a tvoří pevninský šelf (=kontinentální)

- šelf přechází ve svah, který klesá do hloubky 1 500 m

- největší část dna zaujímá oceánské pánve, které se rozkládají v hloubkách 3 000-6 000 m

- nejdelším horským systémem na Zemi je Středoatlantský hřbet

- nejhlubší místa pánvi jsou hlubokomořské příkopy – Mariánský příkop v Tichém oceánu (11 034 m)

+ Georeliéf

- tvoří povrch zemské kůry

- je plochou styku litosféry s atmosférou, pedosférou a hydrosférou

- část georeliéfu, která je na dně, se nazývá podmořský georeliéf

- pevninský georeliéf je tvořen nížinami (do 200 m. n. m., zaujímá 1/3) a vysočinami (nad 200 m. n. m.)

- morfologické typy georeliéfu (Pevninský reliéf)

- určují se podle relativního výškového rozdílu mezi nejvýš a nejníž položenou částí reliéfu v metrech na určité ploše

- roviny – do 30 m

- pahorkatiny – od 30 m do 150 m

- vrchoviny – od 150 m do 300 m

- hornatiny – od 300 m do 600 m

- velehornatiny – nad 600 m

(- ještě lze georeliéf rozdělit podle místa – pevninské X oceánské, činitelů – endogenní X exogenní, původu vzniku, nadmořské výšky,…)

2) Zemský plášť

- 3 části (=Bullenovy zóny > svrchní, střední a spodní plášť), mocnost cca 2 900 km

- tvoří obal jádra od 35 km až 2 900 km

- svrchní část pláště tvoří ještě litosféru > litosféra sahá až do 300-400 km, tvořen spodní částí litosféry a plastickou astenosférou