Diferenciace litosféry

- střední část pláště do hloubky 1 000 km

- spodní plášť do hloubky 2 900 km, na hranici zemského jádra

- nachází se v něm křemičitany, oxid železa, oxid hořčíku, sulfidy železa a dalších kovů

- hustota se s hloubkou zvyšuje

- vyšší teplota

- zaujímá 67,5% zem. hmotnosti

- mezi pláštěm a jádrem je Guttenbergova plocha diskontinuity!

3) Zemské jádro

- od hloubky 2 900 km do středu Země – 6 378 km

- 31% hmotnosti Země

- teplota 6 000°C

- tři části:

a) vnější jádro – polotekuté – plastická stav > roztavené těžké kovy > vznikají tam magnetické proudy, (2 220 km)

b) přechodná část

c) vnitřní jádro – tuhé – v pevném stavu – železo a nikl (1 250 km, 3 000°C)

- složení: železo s příměsí niklu

- probíhá zde radioaktivní rozpad, který se na povrchu projevuje jako zemětřesení, horotvorná nebo vulkanická činnost

- hustota se s hloubkou zvyšuje

- pozvolný rozpad hornin na menší částečky

- geomorfologie – nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji

- georeliéf – zemský povrch tvořený zemskými a podzemskými tvary

- geomorfologičtí činitelé – síly, které se podílejí na vývoji georeliéfu (vnitřní=endogenní / vnější=exogenní)

2) LITOSFÉRICKÉ DESKY A JEJICH POHYBY

= obsahují kontinentální i oceánskou kůru

- největší mocnost je pod kontinenty, v oblasti pohoří

- nejmenší mocnost je v oblasti oceánských pánví

- hlavní litosférické desky: Severoamerická, Euroasijská, Africká, Jihoamerická, Indicko – Australská, Antarktická, Tichooceánská, Nazca

- desky se pohybují po astenosféře (plastický podklad)

- pohyby způsobují konvenční proudy (proudy způsobené tepelnými rozdíly mezi různými částmi astenosféry)

Pohyby desek

1) podél sebe – zlom v San Andreas v Kalifornii

2) od sebe = divergence – Velké riftové údolí (Afrika) – odsouvání

- 2 oceánské – na povrch pod oceánem se dostává nová kůra (oceánská) – vz. rozsáhlá pohoří – Středooceánský hřbet (rift – tudy nová kůra vystupuje), oblast Rudého moře a Adenského zálivu

- 2 pevninské – principiálně stejný – vz. příkopové propadliny (Východoevropská propadlina), vytváří se jezera tektonického původu – Tanganika

3) proti sobě = konvergence – Himaláje (střet euroasijské a indické) – naráží do sebe

- 2 pevninské – vklíní se do sebe >.vytvoří se pohoří (Himaláje – Indická pod Euroasijskou), vznikají vrásy, zlomy, příkrovy

- 2 oceánské – vklíní se do sebe > vznik př. Tonžský, Kermadecký příkop

- pevninská + oceánská > pevninská se vklíní do oceánské – u pobřeží – vz. vysoké pohoří – Andy, na volném oceánu – vz. ostrovy – Japonské, Kurily,…

- pohyby mají vliv na utváření reliéfu – horotvorná činnost (hory), pevninotvorná činnost, zemětřesná a sopečná činnost

3) ENDOGENNÍ A EXOGENNÍ POCHODY

Endogenní pochody (= vnitřní pochody)