Evropa_střední
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Polsko (Polská republika)
hl. město: Varšava
druhý největší stát střední Evropy (po Německu)
má přístup k Baltskému moři
téměř tři čtvrtiny území vyplňují nížiny, které převládají v severní a střední části Polska
v jižní části státu pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny
na severu jezerní plošiny (Pomořanská, Velkopolská a Mazurská)
nížiny (Velkopolská, Mazovská) přechází směrem k jihu ve vrchoviny (Malopolská, Lublinská)
na JZ pohoří Sudetské soustavy České vysočiny (např. Jizerské hory, Krkonoše)
na JV horské oblouky Karpat: Vnější Západní Karpaty, Vnější Východní Karpaty a malá část Vnitřních Západních Karpat (Vysoké Tatry)
hlavní řeky Odra a Visla se vlévají do Baltského moře
parlamentně prezidentská republika se administrativně dělí na 16 vojvodství
národnostně homogenní stát (99 % Poláci) s významnou pozicí katolické církve
několik milionů Poláků žije v zahraničí (převážně v USA)
mnoho polských občanů (včetně Židů) zahynulo za druhé světové války
od konce 2. světové války tvoří západní hranici mezi Polskem a Německem řeky Odra a Lužická Nisa (levobřežní přítok Odry): německé obyvatelstvo vystěhováno z Polska do Německa
nejvíce obyvatelstva v Horním Slezsku: zde i největší polská aglomerace (Katovice)
těžební průmysl: těžba a export černého uhlí, těžba hnědého uhlí (využíváno hlavně pro výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách, čímž dochází ke značnému znečišťování životního prostředí), těžba kovových rud (olovnatých, zinkových, měděných), těžba síry a kamenné soli
rozsáhlý hutnický průmysl (hutnictví železa a mědi)
zemědělsky obdělávaná půda zaujímá 47 % plochy státu
významná je námořní doprava: největší přístavy – Štětín při ústí Odry, Gdaňsk nedaleko ústí Visly, Gdyně v blízkosti Gdaňska
Česko (Česká republika)
hl. město: Praha
Slovensko (Slovenská republika)
hl. město: Bratislava
dříve součást Československa (samostatnost od 1. 1. 1993)
administrativně se člení na 8 krajů: Bratislavský, Trnavský, Nitranský, Trenčianský, Žilinský, Banskobystrický, Prešovský, Košický
geomorfologicky náleží území Slovenska ke Karpatům a k Panonské pánvi
třetihorní Karpatská soustava se dělí na Západní a Východní Karpaty
Západní Karpaty vytváří k severu prohnutý horský oblouk (západ a sever státu)
na SZ vystupují Vnější Západní Karpaty: Bílé Karpaty, Javorníky, Oravské Beskydy aj.
směrem do vnitrozemí pohoří Vnitřních Západních Karpat: Malá Fatra, Velká Fatra, Vysoké Tatry (Gerlachovský štít: 2655 m n. m. – nejvyšší hora Slovenska a celých Karpat), Nízké Tatry, Slovenské rudohorie + vulkanická pohoří (např. Štiavnické vrchy)
SV část Slovenska tvoří Východní Karpaty, které se dělí na Vnější (Bukovské vrchy, Nízké Beskydy) a Vnitřní (vulkanické pohoří Vihorlatské vrchy)
nížiny JZ Slovenska (Podunajská a Záhorská) a JV Slovenska (Východoslovenská) náleží k Panonské pánvi
většina plochy státu (96 %) náleží do úmoří Černého moře: největší část území patří k povodí Dunaje (tvoří část jižní hranice Slovenska s Maďarskem); menší část území (východní Slovensko) patří k povodí Tisy
hlavní přítoky Dunaje: Morava (na JZ tvoří hranici s Rakouskem), Váh (nejdelší řeka Slovenska), Hron, Ipeľ
hlavní přítoky Tisy: Slaná, Bodrog
do úmoří Baltského moře náleží 4 % plochy státu (do Visly ústí řeky Poprad a Dunajec)
ve Vysokých a Nízkých Tatrách řada jezer ledovcového původu (např. Štrbské pleso)
velké bohatství termálních a minerálních vod: zřídla v Piešťanech, Trenčianských Teplicích (západní Slovensko), Sliači (střední Slovensko), Bardejově (SV Slovensko) aj.
nerostné bohatství: především magnezit a vápence; menší ložiska železných rud a rud barevných kovů (Slovenské rudohorie)
lesy kryjí přes 40 % plochy státu → dřevozpracující průmysl
vedle většinových Slováků (86 %) žije převážně na jihu země maďarská menšina (9 %)
další menšiny: Romové (2 %), Češi (0,8 %), Rusíni, Ukrajinci a Poláci
v městském osídlení dominují dvě velkoměsta: Bratislava a Košice
většina průmyslu (hutnický, strojírenský, chemický, textilní, potravinářský) je závislá na dovozu surovin
elektrárenství: jaderné elektrárny (Jaslovské Bohunice, Mochovce), tepelné elektrárny, hydroelektrárny (hlavně na řece Váh + přehradní nádrž Gabčíkovo na Dunaji)
hutnictví: železárny (Košice), hliníkárna (Žiar nad Hronom)
v minulosti byla významným strojírenským oborem zbrojní výroba
automobilový průmysl: Volkswagen (Bratislava), Peugeot Citroën (Trnava), KIA (Žilina)
chemický průmysl: petrochemie (Bratislava – Slovnaft: ropná rafinerie), gumárenství (Púchov), farmaceutická výroba (Hlohovec)
v Podunajské nížině asi polovina orné půdy Slovenska
významná je lodní doprava na Dunaji