Hydrosfera

Rozlišujeme 2 druhy oběhu vody:

1. Velký oběh vody – při kterém nastává výměna vody mezi oceánem a pevninou

2. Malý oběh vody – probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou

Velkou část povrchu pevnin zabírají bezodtokové oblasti; příčinou vzniku těchto oblastí jsou klimatické podmínky, proto se vyskytuje hlavně v subtropickém podnebném pásu, pro bezodtokové oblasti je příznačné, že výpar a vsak vody převyšuje atmosférické srážky – příkladem mohou být řeky ve Střední Asii – Tarim a Hilmand nebo v jižní Africe řeka Okavango.

Oceány a moře

Všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu – světový oceán. Světový oceán zaujímá 71% povrchu Země a jeho vody představují 97,2% hydrosféry.

Světový oceán je tvořen 4 oceány: Tichým, Atlantským, Indickým a Severním ledovým oceánem.

Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy a průplavy:

• Oceány – rozprostírají se mezi kontinenty, mají pánve dosahující hloubek 4000-5000 m, uzavřený systém proudění vody

• Moře – části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánů řetězem ostrovů

1. okrajové – oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Beringovo moře, Severní moře

2. vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy – Středozemní moře, Černé moře

• Zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny – Biskajský záliv, Botanický záliv; některé zálivy mají všechny vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název – Guinejský záliv, Mexický záliv

• Průlivy – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – Bospor, Dardanely – úzké anebo široké – Davisův, Mosambický

• Průplavy – umělé spojení 2 moří – Korintský, Suez

Vlastnosti mořské vody

Mořská voda je roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny.

• slanost(salinita)=celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody – udává se v promile. Průměrná salinita mořské vody 35promile. Moře jsou však různě slaná v závislosti na poměru mezi srážkami a výparem a na přítoku sladkých vod řekami, vysokou salinitu má Karibské či Rudé moře a moře v subtropech, naopak nižší je v chladnějších mořích

• hustota mořské vody je vyšší než u vody sladké, závisí na teplotě, salinitě a tlaku, v tropech je hustota nejmenší a v polárních mořích nejvyšší

• barva mořské vody je závislá na obsahu minerálních a organických látek – žlutohnědá barva(Žluté moře) – velké množství anorg.látek, zelená barva(Severní, Baltské) – bohatá na plankton, modrá barva – chudá na plankton

• teplota mořské vody – rozdíly v teplotě na hladině oceánů odpovídají intenzitě slunečního záření

Pohyby mořské vody

Mořská voda je v neustálém pohybu, příčinou toho jsou kosmické vlivy(přitažlivost Měsíce a Slunce), fyzikálně chemické vlivy(související se slunečním zářením, oběhem vzduchu) a pohyby zemské kůry.