Hydrosfera

Působením větru vzniká vlnění, velikost vln závisí na síle větru. Především na větrné cirkulaci závisí i mořské proudy. Podle teploty povrchové vody se rozdělují na proudy teplé – Golfský, Brazilský a studené – Labradorský, Peruánský. Mořské proudy mají výrazný vliv na podnebí oceánů, moří, ostrovů a pevnin.

Podmořská zemětřesení a výbuchy podmořských sopek způsobují vznik vln tsunami. Vlivem přitažlivých sil Země, Měsíce a Slunce vzniká podmořské dmutí(příliv a odliv).

Schéma rozdělení vod:

voda (71%=100%) -slaná (94%) -sladká (6%) -podpovrchová (4,3%) -led (1,7%) -povrchová a atmosférická (0,03%) -povrchová (0,029%) -atmosférická (0,001%) -řeky 0,00015%)

Světový oceán -největší hloubky dosahuje v podmořských příkopech (Mariánský p. -11034m) -nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobřeží -světadíly a ostrovy dělí sv. oceán na jednotlivé oceány, moře, zálivy a průlivy -ve 20.st. se na základě oceánických výzkumů vyčlenily 4 nám známé oceány: Tichý oceán - 49% Atlantský oceán - 26% Indický oceán - 21% Sev.ledový oceán - 4%-rekordy oceánů: Tichý oceán:- největší, nejhlubší - portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes ho jako první přeplul (1520-1521), aniž by ho zastihla bouře Severní ledový oceán:- nejmenší, nejmělčí a nejchladnější (zima -1,8°C; léto 1,5°C) Indický oceán:- nejslanější a nejteplejší - Portugalci B.Diaz a hlavně Vasco da Gama tudy objevili námořní cestu do Indie kolem mysu Dobré naděje Atlantský oceán:-poprvé přeplut kolem roku 1003 Leifem Erikssonem a až téměř o 500 let později Kryštofem KolumbemŘeky-každá říční síť má hlavní tok a přítoky pojmy: ústí-místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky či oceánu apod. povodí (plocha v km2)-území, ze kterého hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu rozvodnice-smyšlená čára vyznačující geogr. hranici mezi sousedními povodími rozvodí-přirozené rozhraní povodí v krajině úmoří-území tvořené povodími toků, kt. odvádějí vodu do téhož moře př.ČR: 3 úmoří: Baltské – Odra,Severní – Labe,Černé - Morava průtok-množství vody protečené průtočným profilem řeky v m3 nebo v litrech za 1s -vodní toky hodnotíme podle délky toku a průtoku -průtok kolísá, neboť závisí na zdroji zásobování tj. na sněhu, dešti, podzemních vodách apod. -řeky jsou složkou oběhu vody, využíváme je v zemědělství i v průmyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a při ústí jako přístavy -nejdelší řeka: Amazonka - 7 025 km, 7 mil. km2, průtok 120 000 m3Vodopády-vznikají na místech, kde řeka vymílá různě odolné horniny (hlavně v horninách sopečného původu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem -nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) - 979mBažiny -značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody -nejrozsáhlejší b. na území Ruska a Kanady -výskyt slaných močálů je v bezodtokých oblastech tropů Podpovrchové vody -takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách -je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách, dělí se na půdní a podzemní -termální prameny- prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy -gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou - oblasti gejzírů - Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …