Hydrosférická složka FGS - světový oceán

5. Hydrosférická složka FGS – světový oceán

Hydrosféra je vodní obal Země (veškerá voda zemského povrchu)

Hydrologie – věda, která zkoumá složení vody

Hydrogeografie – zkoumá rozmístění vod

Hydrogeologie – povrchová voda

Rozdělení vod:

• Povrchová voda – moře, oceány, jezera, vodní nádrže, řeky, ledovce

• Podpovrchová voda – půdní a podzemní

• Slaná X sladká – 97 % X 3 %

Oběh vody

• Cyklus pohybu vody na planetě

• Podmíněný geofyzikálními procesy – výpar, vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok vody

• Dochází k němu důsledkem dopadu slunečního záření na povrch, vlivem zemské rotace a přitažlivosti

  • Sluneční záření – vypařování z hladin oceánů, moří i povrchu

• Velký oběh vody – výměna mezi oceánem a pevninou

• Malý oběh vody – jen v rámci oceánu nebo pevniny

Světový oceán (salinita, barva, teplota)

• Slanost – celkové množství soli rozpuštěné v 1 litru mořské vody (cca 35‰)

  • Pásy slanosti

    • 1) oblast rovníku – snížená slanost – časté srážky → ředění vody

    • 2) oblast tropů a subtropů – nejvyšší slanost – málo srážek, voda se odpaří, ale sůl zůstane

      • Mrtvé moře – 337 ‰

    • 3) Oblast mírného pásu a pólů – snižování slanosti – srážky, tání ledovců

• Barva – mění se podle látek, obsažených ve vodě a podle hloubky

  • Červená, nazelenalá – hodně planktonu (Baltské moře)

  • Modrá – nedostatek planktonu (Jadran)

  • Žlutá, nahnědlá – minerální látka (ústí Žluté řeky)

• Teplota

  • nejteplejší je severně od rovníku, na jih ho ochlazuje Antarktida

  • Teplota klesá s hloubkou, průměrná teplota 17 °C

Tvary dna oceánu

• Dno je tvořeno sedimenty

  • Pevninské – u ústí řek, pobřeží, šelfová moře

  • Hlubokomořské – vzniklé ze schránek mořských živočichů

• Tvary dna:

  • Reliéf – na dně

  • Hřbety – vyvýšeniny

  • Pánev – sníženiny

  • Příkopy – př. Mariánský

• Zálivy – menší část oceánu nebo moře vnikající do pevniny, neoddělené ostrovy (Guinejský)

• Průlivy – zúžená část oceánů nebo moří mezi pevninou a ostrovy (Bospor, Gibraltarský průliv)

• Průplav – umělá obdoba průlivu (Suezský)

Oceány

Tichý oceán

• 179,7, mil.km2

• Největší hloubka – Mariánský příkop

• Salinita – 35 %

• Největší ostrov – Nová Guinea

Atlantský oceán

• 91,7 mil.km2

• Největší hloubka – Portorický příkop

• Slanost – 36 %

• Ostrov – Velká Británie

Indický oceán

• 76,2 mil.km2

• Hloubka – Jávský příkop

• Slanost – 35 %

• Ostrov – Madagaskar

Severní ledová oceán

• 14 mil.km2

• Hloubka – Barentsova plošina

• Slanost – 33 %

Jižní oceán

• Objeven až v roce 2000

• 20,3 mil.km2

Moře

• Vnitřní – vniká do pevniny, s oceánem jsou spojeny jedním či dvěma průlivy

  • Středozemní, Baltské, Rudé

• Okrajové – oddělená od širého oceánu poloostrovem nebo ostrovy

  • Japonské, Severní, Arabské, Beringovo