Hydrosférická složka FGS - vodstvo pevnin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
6. Hydrosférická složka FGS – vodstvo pevnin
Úvod
Hydrosféra je vodní obal Země (veškerá voda zemského povrchu)
Hydrologie – věda, která zkoumá složení vody
Hydrogeografie – zkoumá rozmístění vod
Hydrogeologie – povrchová voda
Rozdělení vod:
Povrchová voda – moře, oceány, jezera, vodní nádrže, řeky, ledovce
Podpovrchová voda – půdní a podzemní
Slaná X sladká – 97 % X 3 %
Vodstvo pevnin
-
řeky, ledovce, jezera, sněhové pokrývky, atmosférické srážky
-
povrchová, podpovrchová, voda v atmosféře, voda v živých organismech
Řeky (přirozený vodní tok)
přirozený vodní tok
toky: dolní, horní a střední
pramen – počátek řeky
ústí – řeka se vlévá do oceánu (deltové – Amazonka)
ron – nesoustředný tok
délka – měří se od pramene k ústí (L)
spád – výškový rozdíl pramene a ústí – rozdíl nejnižším a nejvyšším bodem (△H)
sklon – (I)
průtok – (Q)
vodní stav – měří se pomocí měrných tyčí na mostech
povodí – odtok do jedné řeky
úmoří – řeka odvádí vodu do moře
3 úmoří ČR:
Severní moře – Labe
Černé moře – Morava
Baltské moře – Odra
rozvodí – hranice mezi povodími a mezi úmořími
říční síť – hlavní tok a jeho přítoky
stromovité, pérové, poledníkové
režim odtoku
rovníkový – vyrovnaný stav celý rok (Amazonka, Kongo)
monzunový – nejvíce vody v létě (Ganga)
dešťový oceánský – řeky u moře (Temže)
sněhový dešťový – max vody na jaře, tání sněhu (Labe)
ledovcový – max začátkem léta (Dunaj)
řeky suchých oblastí – v období sucha téměř vyschlé – vádí (na mapě modrá přerušovaná čára)
Největší řeky světa:
Amazonka
Nil
Jang-c‘-tiang
Mississippi
Chuang-Che
Jezera
přírodní sníženina
druhy:
ledovcová
horský ledovec – vznik na svahu – Šumava
pevninský ledovec – Finsko, Skandinávie
sopečná – vyhaslé sopky
tektonická – příkopové propadliny (Bajkal)
krasová
po dopadu meteoritu
hrazená – vznik přehrazením vodního toku
ze slepých ramen
v pobřežních nížinách
Největší jezera
Kaspické moře
Hořejší jezero
Viktoriino
Nejhlubší jezera
Bajkal (1620 m)
Tanganika
Kaspické moře
Význam jezer: elektrárny, zásobárny vody, rekreace, zavlažování, ochrana proti povodním
Rybníky
průtočné – protéká jimi přítok vody a zároveň odtéká – chov ryb
pramenité – blízko pramene, je zdrojem vody
nebeské – napršené
Přehradní nádrže
ochranné – proti záplavám
zásobní – pitná voda (Želivka)
vyrovnávací – Mohelno
víceúčelové – Brněnské přehrada
Velké hráze:
Nurek Dam – Rusko
Itaipu Dam – Brazílie
3 soutěsky – Čína
Ledovce
vnik sněžnou čarou
Dělí se:
horské – Alpy, Pyreneje, Aljaška
pevninské – Antarktida, Grónsko
Vznik ledovce:
hromadění sněhu a stlačovací činnost → zvyšuje se hustota sněhu