mapy

2. Zemský povrh a mapa

Mapa je nejpoužívanější prostředek znázorňující výsledky geografických studií. Je to zmenšený, zjednodušený, rovinný obraz části Země, nebo jiného vesmírného tělesa, sestrojený pomocí matematicky definovaných vztahů a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti skutečných objektů a jevů.

Měřítko mapy: uvádí, jaké skutečné délce odpovídá délka jednoho dílku na příslušné mapě. Nejčastěji se používjí měřítka číselná. (1:80 000 000 pro zobrazení celé země – 1:5000 detailní mapa )

Obsah map: tvoří všechny prvky, které se v mapě nacházejí (- kartografická generalizace – výběr a cílevědomé zevšeobecnění objektů znázorňovaných na mapě) - z hlediska mapování se rozlišuje polohopis, výškopis a popis mapya) polohopis – znázorňuje vzájemnou polohu objektů zem. povrchu v horizontálním směru; hlavními složkami jsou: vodstvo, pobřežní čáry, dopravní linie, hranice, sídla, vegetace…; znázorňování je provedeno půdorysnými kresbami a smluvenými značkami (legenda)b) výškopis – vyjadřuje výškové poměry a tvary reliéfu, vrstevnice1. výškové body – trigonometrické, nivelační – podkladem pro obsah mapy2. vrstevnice – spojnice míst se stejnou nadmořskou výškou; nejrozšířenější vyjádření nerovností krajiny na mapách větších měřítek, nejčastější intervaly jsou 2,5,10,25,50 m, můžeme zjistit nad. výšku3. barevná hypsometrie - znázornění terénu barvami (zelené- nížiny, žlutá- pahorkatiny, vrchoviny, hnědá- hornatiny)4. stínováníc) popis mapy – popisuje a vysvětluje ostatní obsah mapy; studiem zeměpisných jmen se zabývá toponomastika

Kartografická zobrazení

K znázornění povrchu Země do roviny mapy se používá matematická kartografie. Trojrozměrné zemské těleso a body na jeho povrchu jsou matematicky převedeny do dvojrozměrné roviny mapy. Kartografické zobrazení určuje vztah polohy bodu na zeměkouli (glóbu) k poloze odpovídajícího bodu v mapě.

Dělení podle druhu zobrazovací plochy:a) azimutální zobrazení – zobrazovací plochou je rovina; kulová plocha glóbu se převádí přímo do roviny mapy, nejčstěji se používá pro zobrazení vrchlíku Zeměb) válcová zobrazení – zobrazovací plochou je plášť válce, na který se převádí kulová plocha glóbu. Poté se rozvine do roviny mapy; vhodné pro území protáhlé podél hlavní kružnice, např. oblasti rovníku nebo některého poledníkuc) kuželová zobrazení – zobr. plochou je plášť kužele; zkreslení v obou směrech je zmírněno, jedná se o vyrovnávací mapu; vhodné pro území protáhlé podél vedlejší kružnice, nejčastěji pro zobrazení oblastí podél rovnoběžek (např. oblasti mírného pásu)d) obecná zobrazení – geografická síť je zde odvozena podle matematicky formulovaných požadavků; hlavně pro mapy světa na 1. listu v atlase