mapy

-projekce – kartografická zobrazení, při kterých se užívá k sestrojení sítě promítáníDělení podle konstrukční osy:a) zobrazení v poloze normální – konstrukční osa je shodná s osou glóbub) zobrazení v poloze příčné – konstrukční osa leží v rovině rovníkuc) zobrazení v poloze obecné – konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru

Při torbě mapy dochází ke zkreslením, žádná mapa nemůže zobrazovat nezkresleně zárověň všechny prvky (délky, plochy, úhly):

délkojevné – zachovávají nezkreslené délky v určitých směrech

plochojevné – v každé části mapy zachovávají nezkreslené části plochy, ale zkreslují úhly a délky

úhlojevné – nezkreslují úhly a zachovávají tvar, ale zkreslují plochy a délky

Vznik mapy:

Mapy původní – vznikly z přímého měření v terénu nebo na základě fotogrammetrického vyhodnoceníMapy odvozené – (vznikají odvozením) z map původních obvykle většího měřítka s užitím kartografické generalizaceFotogrammetrie – geodetický obor zabývající se rekonstrukcí tvaru, velikosti a polohy předmětů z leteckých snímků

Tvorba map:1. astronomické práce – stanovují přesnou polohu základních bodů mapované oblasti, které tvoří základní kostru pro další mapování2. geodetické práce – doplňují tyto body hustou sítí bodů, které pokryjí celé mapovné územía) tvorba soustavy trojúhelníků na mapovaném území (úhly na trigonometrických bodech se měří teodolitem), vzniká trigonometrická síťb) tvorba nivelační sítě – podklad pro výškopis mapy; pro měření výškových rozdílů se používá nivelační přístroj (výška základní nivelační sítě byla vztažena na hladinu Baltského moře)3. topografické prácea) práce v terénub) vyhodnocení leteckých snímků – fotogrammetrie; topografové dávají mapě obsah, zanášejí polohopisné situace do mapových listů, na nichž jsou vymezeny trigonometrické body a dokumentují vše, co se v mapovaném území nachází.4. kartografické práce – tvorba tzv. čistokresby mapy – autorský orginál; zpracování výsledku topografických prací do podoby požedovaného kartografického díla. Kartografové zjednodušují a upravují topogrfický obsah a volí vyjadřovací prostředky (značkový klíč)5. reprodukční práce – reprodukce a tisk map v kartografické polygrafii; roste podíl výpočetní techniky

Druhy map:Dělení podle měřítka:a) mapy velkého měřítka – do 1:200 000b) mapy středního měřítka – 1:200 000 do 1:1 000 000c) mapy malého měřítka – od 1:1 000 000Dělení podle obsahu:a) mapy s topografickým obsahem – znázorňují vzájemně vyvážené přírodní a společenské jevy (podrobné; topografické nebo obecně geografické). Jsou to mapy středních měřítek (1:10 000 - 1:200 000), konstruovány v zobrazení zachovávajícím úhly. Zkreslení ploch a délek je zanedbatelné. Slouží k podrobnému měření na mapách. Výškopis je podrobně znázorněn vrstevnicemi a kótami.b) mapy tématické – redukován topografický obsah. Tematické mapy vyjadřují přednostně vymezenou tematiku, zatímco ostatní prvky jsou potlačeny nebo úplně vynechány. K tematickým mapám patří mapy geologické, geomorfologické, meteorologické, půdní, demografické, dopravní, politické a další. Tematické mapy vznikají na podkladě topografických nebo všeobecně geografických map. Proces výběrů, zevšeobecnění se nazýva kartografická generalizace.c) mapy katastrální