Rusko_a_SNS

Rusko (Ruská federace)

• 85 samosprávných celků (republiky, oblasti, kraje, města)

• zaujímá severní část Eurasie

• rozkládá se ve východní Evropě (západní Rusko) a v severní Asii (východní Rusko)

• lze vyčlenit pět základních oblastí: dvě evropské (Východoevropská rovina, Ural) a tři asijské (Západosibiřská rovina, Středosibiřská vysočina, Východosibiřská vysočina)

• hlavní město Moskva leží v evropské části → Rusko se řadí k evropským státům

• hranici mezi evropskou a asijskou částí Ruska tvoří pohoří Ural (délka od S na J 2 500 km)

• Rusko je nejrozlehlejší stát světa (přes 17 milionů km2): zaujímá 12 % rozlohy souše

• je rozděleno do 10 časových pásem

• nejvýznamnější nástupnický stát bývalého Sovětského svazu

• rozkládá se ve čtyřech podnebných pásech: polární (arktický), subpolární (subarktický), mírný, subtropický

• většina území se nachází v mírném (kontinentálním) pásu s velkými rozdíly mezi zimními a letními teplotami a s poměrně malým množstvím srážek

• téměř 60 % území má dlouhodobě zmrzlou půdu (permafrost)

• vegetační pásy (od severu k jihu): polární pustiny, tundry s porosty mechů a lišejníků, lesotundry, lesy (jehličnaté, smíšené, listnaté), lesostepi, stepi s úrodnými černozeměmi (Předkavkazsko, dolní Povolží, jižní Ural a jih západní Sibiře), polopouště, pouště (v Kaspické nížině)

• pás lesů zaujímá největší část Ruska (téměř polovina území je zalesněna)

• většinu obyvatelstva tvoří Rusové (cca 85 %)

• v Rusku žije více než 100 různých etnik, které patří ke 4 hlavním jazykovým rodinám: indoevropské (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), uralské (ugrofinsky hovoří např. Karelové, Komiové, Marijci, Mordvini, Udmurti); altajské (turkickými či turkotatarskými jazyky hovoří Tataři, Baškirové a Čuvaši v severním Kavkazu a Povolží + některá etnika v asijské části Ruska: např. Jakuti), kavkazské (západní Kavkaz, Dagestán)

• Kalmyci žijící v jižním Rusku mezi řekami Volhou a Kumou (evropské Rusko) stejně jako Burjati v okolí Bajkalského jezera (asijské Rusko – střední Sibiř) hovoří mongolsky (mongolština patří do altajské jazykové rodiny)

• Dagestán: nejjižnější republika Ruské federace na západním břehu Kaspického moře; leží již v asijské části Ruska (na severní hranici teče řeka Kuma)

• ve městech žije přes 70 % obyvatel

• 13 měst má více než 1 milion obyvatel

• podíl ateistů zde patří k nejvyšším na světě

• většina věřících se hlásí k pravoslavné (ortodoxní) církvi

• příslušníci neruských menšin (kavkazské a turkotatarské národy) vyznávají často islám

• Kalmyci a Burjati vyznávají buddhismus

• Kalmycká republika: jediný evropský region s převahou buddhistů

• orná půda tvoří 8 %, louky a pastviny 5 % plochy ruského území

• v zemědělství pracuje 14 % obyvatelstva, v průmyslu 35 % obyvatelstva

• zemědělství: vyrovnaný podíl rostlinné a živočišné výroby

• v Rusku se pěstují hlavně obilniny (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice), brambory, technické plodiny (cukrová řepa, slunečnice, len), různé druhy zeleniny a ovoce

• živočišná výroba: chov skotu, prasat, ovcí a koní

• významný je rybolov

• Rusko má největší zásoby dřeva na světě (dominují jehličnaté dřeviny, na 1. místě modřín)

• páteří ruského hospodářství je těžký průmysl zpracovávající obrovské množství surovin

• průmysl těžební: Rusko je významným světovým producentem energetických surovin. Těží se zde zemní plyn (1. místo na světě, čtvrtina světového exportu), ropa (2. místo na světě po Saúdské Arábii), černé uhlí (4. místo na světě) a hnědé uhlí (2. místo na světě). Významná je i těžba kovových rud (železa, niklu, mědi, chromu, cínu, zlata, stříbra aj.) a diamantů.

• průmysl hutnický: výroba železa a oceli

• průmysl strojírenský: výroba průmyslového zařízení, zbraní, elektrotechniky a dopravních prostředků

• průmysl energetický: Rusko je na 4. místě ve výrobě elektrické energie. Tepelné elektrárny vyrábí 68 % elektřiny. Rusko má významnou hydroenergetiku. Jaderné elektrárny se podílí na celkové výrobě elektrické energie 12 %.

• chemický průmysl: petrochemie, výroba průmyslových hnojiv, plastů, chemických vláken

• doprava: vedoucí postavení mají železnice. Rusko patří tonáží loďstva (tj. nákladním objemem lodí) k námořním velmocím. Lodní doprava se pro hospodářské účely využívá pouze v letních měsících. Velmi rozsáhlá je potrubní doprava přepravující většinu ropy a zemního plynu ze západní Sibiře do střední Evropy.

• mořské pobřeží tvoří více než polovinu státní hranice Ruska; přesto je počet dostupných a celoročně využitelných přístavů malý