Rusko_a_SNS

Evropská část Ruska

• rozloha: asi třetinová z celkové rozlohy Ruska

• počet obyvatel: cca 80 % z celkového počtu

• je zde soustředěna většina průmyslové a zemědělské výroby i služeb Ruska

• k evropské části Ruska patří také Kaliningradská oblast (přístav Kaliningrad): ruská exkláva na pobřeží Baltského moře. Jde o nejzápadnější oblast Ruska, která na východě sousedí s Litvou a na jihu s Polskem.

• Rusové jsou nejpočetnější národ Evropy

• oblast obývaná v minulosti převážně slovanskými kmeny

• k původním etnikům patří např. Komiové (SV část evropského Ruska)

• na JV žijí původní pastevci: Kalmyci

• historické státní útvary: Kyjevská Rus, Zlatá Horda (tatarský chanát), moskevské knížectví, carské Rusko, Sovětský svaz (Svaz sovětských socialistických republik neboli SSSR; 1922-1991)

• evropské státy SSSR: Estonsko, Lotyšsko, Litva (pobaltské republiky), Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Rusko

• asijské státy SSSR: Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán (státy Zakavkazska), Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán (státy střední Asie)

• převážně rovinatý terén (Východoevropská rovina)

• na jihu pohoří Kavkaz a Kaspická nížina

• na východě pohoří Ural: jedno z nejbohatších nerostných nalezišť na světě (bauxit, rudy chromu, mědi a železa, zlato, stříbro, platina, poblíž velká naleziště ropy)

• velké řeky: Volha (nejdelší evropská řeka – 3 534 km), Dněpr (v Rusku jen horní tok), Don, Něva, Západní Dvina (v Rusku jen horní tok), Severní Dvina, Pečora

• Volha, Dněpr a Západní Dvina pramení ve Valdajské vrchovině (SZ od Moskvy)

• mnohé vodní toky jsou propojeny kanály a vytváří tak důležitou dopravní síť

• na řekách Volha a Kama (levobřežní přítok Volhy) kaskáda s 11 hydroelektrárnami

• oblast odvodňována do dvou oceánů (Atlantského a Severního ledového) a bezodtoké oblasti Kaspického moře

• řeky směřující do Baltského moře či k severu zamrzají stejně jako mnohé přístavy

• řeky mají převážně severojižní směr, v přepravě nákladů však převládá spíše východozápadní orientace

• dvě největší evropská jezera: Ladožské a Oněžské (jsou součástí dopravní cesty bělomořsko-baltského průplavu)

• Kaspické moře: největší bezodtoké slané jezero světa (368 tisíc km2)

• při ústí Volhy do Kaspického moře je nejníže položené místo Evropy (-28 m)

• Elbrus (5 642 m n. m.) ve Velkém Kavkazu: nejvyšší hora Ruska

• na pobřeží Černého moře je úzký pruh subtropického (středomořského) podnebí

• nejvíce srážek spadne na pobřeží Baltského moře

• nejméně srážek spadne na sever od Kaspického moře

• v centrální části Východoevropské roviny je původním porostem smíšený les. V jižní části Východoevropské roviny (střední Povolží) se táhne mocný pás velmi úrodných černozemních stepí. V přikaspické oblasti se rozkládají polopouště.

• černé uhlí: Doněcká pánev na ukrajinsko-ruském pomezí (město Doněck leží na Ukrajině)

• velké zásoby železných rud v oblasti Kurské magnetické anomálie (Středoruská vrchovina)

• suroviny pro chemický průmysl: apatit (fosforečnan vápenatý) na poloostrově Kola, draselná sůl (chlorid draselný)

• jádrové oblasti: Moskva a okolí (politické a hospodářské středisko země, pětina průmyslu Ruska), Sankt-Petěrburg (Petrohrad), Povolží (těžba ropy, chemický průmysl – Kazaň, Samara), oblast Středního a Jižního Uralu (hutnictví a těžké strojírenství – Perm, Ufa)

• periferní oblasti: sever (rozsáhlé lesy – tajga) a JV (stepi a polopouště při Kaspickém moři)

• města s více než 1 milionem obyvatel: Moskva, Sankt-Petěrburg (Petrohrad založený r. 1703 carem Petrem I. Velikým na řece Něvě), Nižnij Novgorod (na soutoku řek Oky a Volhy), Samara (na Volze), Ufa, Kazaň (na Volze), Perm (na řece Kama), Rostov na Donu, Volgograd (na dolním toku řeky Volhy)

• významné přístavy: Archangelsk (Bílé moře, ústí Severní Dviny), Kaliningrad (Baltské moře), Novorosijsk (Černé moře), Sankt-Petěrburg (Finský záliv v rámci Baltského moře), Murmansk (Barentsovo moře; přístav, který po celý rok nezamrzá díky vlivu teplého Golfského proudu, takže je celoročně v provozu)

• hlavní zemědělskou oblastí je pásmo lesostepí a stepí: Moskevská oblast, Povolží a západní část severního Kavkazska (Kubáňská nížina)

• hutnictví železa a oceli: Kurská oblast, Ural

• hutnictví barevných kovů: Ural

• strojírenský průmysl: Sankt-Petěrburg, Moskevská oblast, Povolží, Ural

• chemický průmysl: Moskevská oblast, Povolží, Ural

• dřevozpracující průmysl: sever evropské části Ruska, Ural

• textilní průmysl: Sankt-Petěrburg, Moskevská oblast

• potravinářský průmysl: Moskevská oblast, Povolží

• doprava: jednotný systém dálkových plynovodů a ropovodů. Polovinu nákladní lodní dopravy zajišťuje řeka Volha. Nejdůležitějším uzlem letecké dopravy je Moskva. Evropskou část Ruska pokrývá poměrně hustá železniční síť.

• pestré národnostní složení Kavkazska vytváří z oblasti ohnisko neklidu (viz válečné konflikty v Abcházii r. 1993 nebo v Čečensku r. 1995)