Rusko_a_SNS
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Evropská část Ruska
rozloha: asi třetinová z celkové rozlohy Ruska
počet obyvatel: cca 80 % z celkového počtu
je zde soustředěna většina průmyslové a zemědělské výroby i služeb Ruska
k evropské části Ruska patří také Kaliningradská oblast (přístav Kaliningrad): ruská exkláva na pobřeží Baltského moře. Jde o nejzápadnější oblast Ruska, která na východě sousedí s Litvou a na jihu s Polskem.
Rusové jsou nejpočetnější národ Evropy
oblast obývaná v minulosti převážně slovanskými kmeny
k původním etnikům patří např. Komiové (SV část evropského Ruska)
na JV žijí původní pastevci: Kalmyci
historické státní útvary: Kyjevská Rus, Zlatá Horda (tatarský chanát), moskevské knížectví, carské Rusko, Sovětský svaz (Svaz sovětských socialistických republik neboli SSSR; 1922-1991)
evropské státy SSSR: Estonsko, Lotyšsko, Litva (pobaltské republiky), Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Rusko
asijské státy SSSR: Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán (státy Zakavkazska), Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán (státy střední Asie)
převážně rovinatý terén (Východoevropská rovina)
na jihu pohoří Kavkaz a Kaspická nížina
na východě pohoří Ural: jedno z nejbohatších nerostných nalezišť na světě (bauxit, rudy chromu, mědi a železa, zlato, stříbro, platina, poblíž velká naleziště ropy)
velké řeky: Volha (nejdelší evropská řeka – 3 534 km), Dněpr (v Rusku jen horní tok), Don, Něva, Západní Dvina (v Rusku jen horní tok), Severní Dvina, Pečora
Volha, Dněpr a Západní Dvina pramení ve Valdajské vrchovině (SZ od Moskvy)
mnohé vodní toky jsou propojeny kanály a vytváří tak důležitou dopravní síť
na řekách Volha a Kama (levobřežní přítok Volhy) kaskáda s 11 hydroelektrárnami
oblast odvodňována do dvou oceánů (Atlantského a Severního ledového) a bezodtoké oblasti Kaspického moře
řeky směřující do Baltského moře či k severu zamrzají stejně jako mnohé přístavy
řeky mají převážně severojižní směr, v přepravě nákladů však převládá spíše východozápadní orientace
dvě největší evropská jezera: Ladožské a Oněžské (jsou součástí dopravní cesty bělomořsko-baltského průplavu)
Kaspické moře: největší bezodtoké slané jezero světa (368 tisíc km2)
při ústí Volhy do Kaspického moře je nejníže položené místo Evropy (-28 m)
Elbrus (5 642 m n. m.) ve Velkém Kavkazu: nejvyšší hora Ruska
na pobřeží Černého moře je úzký pruh subtropického (středomořského) podnebí
nejvíce srážek spadne na pobřeží Baltského moře
nejméně srážek spadne na sever od Kaspického moře
v centrální části Východoevropské roviny je původním porostem smíšený les. V jižní části Východoevropské roviny (střední Povolží) se táhne mocný pás velmi úrodných černozemních stepí. V přikaspické oblasti se rozkládají polopouště.
černé uhlí: Doněcká pánev na ukrajinsko-ruském pomezí (město Doněck leží na Ukrajině)
velké zásoby železných rud v oblasti Kurské magnetické anomálie (Středoruská vrchovina)
suroviny pro chemický průmysl: apatit (fosforečnan vápenatý) na poloostrově Kola, draselná sůl (chlorid draselný)
jádrové oblasti: Moskva a okolí (politické a hospodářské středisko země, pětina průmyslu Ruska), Sankt-Petěrburg (Petrohrad), Povolží (těžba ropy, chemický průmysl – Kazaň, Samara), oblast Středního a Jižního Uralu (hutnictví a těžké strojírenství – Perm, Ufa)
periferní oblasti: sever (rozsáhlé lesy – tajga) a JV (stepi a polopouště při Kaspickém moři)
města s více než 1 milionem obyvatel: Moskva, Sankt-Petěrburg (Petrohrad založený r. 1703 carem Petrem I. Velikým na řece Něvě), Nižnij Novgorod (na soutoku řek Oky a Volhy), Samara (na Volze), Ufa, Kazaň (na Volze), Perm (na řece Kama), Rostov na Donu, Volgograd (na dolním toku řeky Volhy)
významné přístavy: Archangelsk (Bílé moře, ústí Severní Dviny), Kaliningrad (Baltské moře), Novorosijsk (Černé moře), Sankt-Petěrburg (Finský záliv v rámci Baltského moře), Murmansk (Barentsovo moře; přístav, který po celý rok nezamrzá díky vlivu teplého Golfského proudu, takže je celoročně v provozu)
hlavní zemědělskou oblastí je pásmo lesostepí a stepí: Moskevská oblast, Povolží a západní část severního Kavkazska (Kubáňská nížina)
hutnictví železa a oceli: Kurská oblast, Ural
hutnictví barevných kovů: Ural
strojírenský průmysl: Sankt-Petěrburg, Moskevská oblast, Povolží, Ural
chemický průmysl: Moskevská oblast, Povolží, Ural
dřevozpracující průmysl: sever evropské části Ruska, Ural
textilní průmysl: Sankt-Petěrburg, Moskevská oblast
potravinářský průmysl: Moskevská oblast, Povolží
doprava: jednotný systém dálkových plynovodů a ropovodů. Polovinu nákladní lodní dopravy zajišťuje řeka Volha. Nejdůležitějším uzlem letecké dopravy je Moskva. Evropskou část Ruska pokrývá poměrně hustá železniční síť.
pestré národnostní složení Kavkazska vytváří z oblasti ohnisko neklidu (viz válečné konflikty v Abcházii r. 1993 nebo v Čečensku r. 1995)