SEVERNÍ AMERIKA - KANADA

SEVERNÍ AMERIKA – PŘÍRODNÍ SFÉRA, KANADA

BIOSFÉRA SEVERNÍ AMERIKY

HISTORIE

40 – 25 tisíc let zpět – první osadníci, přišli z Asie, přizpůsobili se přírodním podmínkám a sžili se s nimi

od 16. století – šíření vlivu evropské kulury -> přistěhovalci začali intenzivně využívat přírodní zdroje

PŘÍRODNÍ CELKY

Na území rozlišujeme 11 přírodních regionů

1. POBŘEŽNÍ NÍŽINY – podél pobřeží Atlantského oceánu a Mexického zálivu

• usazené materiály

• část přilehlá k Apalačskému pohoří – není příliš úrodná (velký obsah písku v půdě) – vlivem nedostatečného odvodňování řekami vzniklo mnoho bažin a močálů

• oblast podél Mexického zál. – hustá síť řek (Mississippi, Rio Grande), úrodná půda (bavlník,podzemnice)

• SV pobřeží – vhodný mírný pás – zformování velkých aglomerací tvořící nej světová jádrová území (megalopolis)

1. APALAČSKÉ HORY – od Alabamy k zálivu sv. Vavřince

• složitá vrásná struktura, tvořeno prvohorními usazeninami, kdysi doly na těžbu černého uhlí (po válce zavřeny) -> nezaměstnamost

1. PIEDMONT – přechod Apalačského pohoří do pobřežní nížiny

2. VELKÉ PRÉRIE – oblast zasahující severním cípem na Aljašku a jižním se dotýká hranice Mexika

• severní část byla pokryta ledovcem – po jeho ústupu zůstal ledovcový relief (jezera, morény), domov bizonů -> dnes jedna z nejúrodnějších oblastí Severní Ameriky (kukuřice, pšenice, dobytek), omezující jsou sucha na západě a chladno na severu

1. SKALNATÉ HORY – vyvrásněny v třetihorách, nejdelší severoamerické pohoří – spousta tvarů, hornin, úsemí přírodních krás a NP, řídce osídleny

2. VNITŘNÍ PLOŠINY – vysoké nadmořské výšky, suché klima, rozsáhlé neobydlené prostory

• J – Coloradská plošina – vrstvy usazených pískovců byly rozbrázděny říčními toky a větrnou erozí -> kaňony, skalní okna, mosty a jiné bizardní tvary, pouštní a polopouštní vegetace, Velký kaňon, Údolí smrti, Mohavská, Sonorská a Nevadská poušť

1. MEZIHORSKÉ PÁNVE A PLOŠINY – vyplňují rozsáhlá místa mezi horskými hřebeny

2. TICHOOCEÁNSKÉ POBŘEŽÍ – systémy hor a údolí (začínají na Aljašce – Mt. Mc Kinley, končí v Kalifornii)

• paralelní horská pásma – zabraňují pronikání vlhkého oceánského vzduchu do vnitrozemí – srážkový stín (Sierra Nevada, Pobřežní pásmo, Kaskádové pohoří)

• pobřežní nížiny – velké koncentrace osídlení a průmyslu – Kalifornie, Centrální údolí (zelenina, ovoce)

1. KANADSKÝ ŠTÍT – formování ledovcem, málo zalidněné

2. ARKTICKÉ NÍŽINY - formování ledovcem, málo zalidněné

3. VNITŘNÍ VYSOČINY - málo zalidněné

KLIMA

• subpolární – Grónsko, sev.Aljaška, Kanada – málo srážek, permafrost, tundra, sucho, zima

• mírné oceánské – pobřeží Aljašky až po Seattle – celoroční deštivo, pacifické pobřeží

• mírné kontinentální – Vancouver (teploty na 0°C), Edmonton (letní srážky,studené zimy, mrazy), Chicago (v zimě mrzne)

• subtropické aridní-horské, sucho, vysoké amplitudy teplot – El Paso

• subtropické vlhké – New Orleans (vysoké srážky, nemrzne), West Palm Beach (extrémni srážky)

• subtropické středomořské – San Francisco