zakladni-stavba-svalu-tvar-a-funkce-zakladni-biomechanika-svalovych-skupin-pankreaticke-hormony

Hladká svalovina

• buňka hladkého svalu

• jednojaderná, podlouhlá, vřetenovitá

• útrobní hladký sval (děloha, střevo, žlučník, žlučový vývod, močovody, močový měchýř, průdušnice, průdušky, cévy, kůže); spojení nízkoodporovými můstky → sval působí jako celek (syncytium)

• vícejednotkový hladký sval – buňky nejsou vzájemně propojeny můstky; kontrakce se v něm prakticky nešíří; cílený jemný pohyb (např. musculus ciliaris)

• řízení vzruchy vegetativního nervstva (sympatikus a parasympatikus) a některými humorálními vlivy (histamin, serotonin, bradykinin, kallidin, angiotensin, pCO2, oxytocin, katecholaminy, estrogeny, progesteron)

• !!! stahuje po předchozím natažení i bez nervového nebo látkového vlivu !!!

• hladké svalstvo některých orgánů je autonomní – schopnost stahů bez inervace (střevo, močovody); schopnost stahů i po vyjmutí z těla

• buňky jeví spontánní aktivitu vzrušnice (pacemaker cells)

Metabolismus sacharidů, hormony pankreatu (str. 282-285)

• glukosa – centrálním zdrojem E v organismu

• mozek a erytrocyty jsou na ní závislé absolutně

• koncentrace glukosy v krvi (glykemie) je určena její spotřebou a tvorbou

Pojmy:

1. Glykolýza – anaerobní odbourávání glukosy na laktát (v užším slova smyslu) probíhá v erytrocytech, ve dřeni ledvin a částečně v kosterních svalech; aerobně – oxidativně je štěpena především v CNS. V srdečním a kosterním svalu a ve většině orgánech

2. Glykogeneze – tvorba glykogenu z glukosy (játra, svaly); uskladňování glukosy, udržování stále glykemie

3. Glykogenolýza – opačný děj k (2)

4. Glukoneogeneze – (v játrech a kůře ledvin) novotvoření glukosy z nesacharidových složek, tedy AMK, laktátu a glycerolu

5. Lipolýza – odbourávání tuků → glycerol a volné MK

6. Lipogeneze – tvorba tuků do zásoby v tukové tkáni

Langerhansovy ostrůvky pankreatu

• tři typy buněk A, B a D

• asi 25% buňky typu A které progukují glukagon

• 60% jsou B vytvářející inzulin

• 10% D, které secerenují somatostatin (SIH)

• tyto hormony navzájem parakrinně ovlivňují svou tvorbu a sekreci

• syntéza pankreatického polypeptidu (nejasný fyziologická funkce)

• portální krví ve vysoké koncentraci do jater

Funkce pankreatických hormonů

1. ukládání živin přijatých potravou v podobě glukagonu a tuku

2. mobilizace energetických rezerv během hladovění nebo tělesné námahy a stresových situací,… (glukagon, adrenalin)

3. udržování glykemie

4. stimulace růstu

INZULIN

• peptid z 51 AMK

• vznká odštěpením C-řetězce od proinzulinu (84 AMK)

• dva peptidové řetezce (A a B)

• poločas inzulinu je 5-8min; je odpbouráván v játrech a ledvinách

• zvýšená glykemie → sekrece inzulinu – pulzní charakter

• sekrece je stimulována v průběhu trávení cholinergnimi vlákny vagu, gastrinem, sekretinem, GIP a GLP-1 (glucagon-like peptide = enteroglukagon)

• výdej inzulinu zvyšují i určité AMK, volné MK, některe steroidný hormony

• adrenalin, noradrenalin a neuropeptid galanin sekreci tlumí