zakladni-stavba-svalu-tvar-a-funkce-zakladni-biomechanika-svalovych-skupin-pankreaticke-hormony

TKÁŇ SVALOVÁ

• specializace k vyvolání pohybu

• schopnost kontrakce

• myos / musculus

Podle typů svalových vláken a způsobu inervace (str. 40):

1. svalová tkáň hladkámyocyty protáhlé vřetenovitémyofibrily v cytoplazmě → kontrakcesvalový tonus – určitý stupeň kontrakce během klidu poměrně pomalé rytmické kontrakce → prakticky se neunaví duté orgány (děloha) a cévy (vasokonstrikce a vasodilatace) inervace vegetativními nervy

2. myokard (svalová tkáň srdeční)sítě vláken ve střední vrstvě srdeční příčně pruhovaný sval vůlí neovladatelná síťové uspořádání → dokonalé vedení vzruchu celým srdcem systola a diastola vegetativní nervy → inervace → bradykardie×tachykardie (zrychlení srdeční činnosti)

3. kosterní – příčně pruhovanýsvalové vlákno dlouhý mnohojaderný útvar aktin a myozin → kontrakcemyoglobin – barva (podobné hemoglobinu) inervace → míšní nervy pod kontrolou mozkové kůry → vůli ovladatelné

Obecné vlastnosti svalů (str. 65):

• myofibrila (svalové vlákno) základní jednotka

• asi 600 svalů v těle; z nichž většina je párová

• ±35% hmotnosti těla (u trénovaných až 45%)

• myofibrily vzájemně spojeny do svalového snopečku obklopeného vrstvou vaziva → z nich některé malé svaly

• u větších svalů jsou z primárních snopců tvořeny druhotné snopce → snopce vyšších řádů

• na povrchu je souvislá vazivová vrstva

• fixace (většinou) ke kosti šlachou z tuhých kolagenních fibril

• nejčastěji jsou vřetenovité svaly, na trupu svaly ploché

FYZIOLOGIE SVALSTVA (str. 342)

• věškerý pohyb i změny napětí orgánů

• kontrakce – aktivní posun molekul bílkovin

• ochabnutí svalu – relaxace

• typy svalových tkání: a) kosterní svalovina (příčně pruhovaná) b) hladká svalovina c) myokard (srdeční svalovina) d) myoepitel

Kosterní svalovina

• hybná součást organismu

• nervový podnět → z CNS → míšními nebo mozkovými nervy

• je tedy řízeno motorickými centrry v CNS

Růst a vývoj svalstva

• z mezodermální populace

• diferenciace okolo 5. týdne intrauterinního života

• dvě fáze mytogeneze: ranější – nezávislá na inervaci pozdější – vývoj závislý na motoneuronu

• motorická jednotka tvořená pomalými a rychlými vlákny

• pomalá – postojové funkce

• rychlá – cílené pohyby

• po narození → sval pouze hypertrofují

• přírůstek svalových vláken od narození po maximum v dospělosti může být až 800% (zejména svaly dolních končetin)

Stavba kosterního svalu

• mnohojaderná válcového tvaru a dlouhá až 20cm

• v sarkoplazmě velké množství myofibril členěné po celé délce na sarkomery

• sarkomera = kontraktilní jednotka ohraničená destičkami Z (Z-disky)

• silná myozinová a tenká aktinová filamenta

• izotropní (světlejší) pás (proužek) I – aktin zakotvené v Z-disku

• proužek A – myozin – částečně se překrývají s aktinem

• zóna H – pouze aktin (část kde se nepřekrývá s myozinem)

• uprostřed zóny H je tmavší linie M – střed sarkomem