Zbabělci_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Josef Škvorecký

Zbabělci

Výňatek

Umělecký text

„Páni!“ řekl Harýk, „Hitler je po smrti a von de makat.“

„Ále no náhodou tyhle poslední dni to bylo ve fabrice zajímavý.“

„Prosim tě, co ?“

Toho Jindra využil, Teď moh kecat a utopit v tom nepříjemný dojem. Podíval jsem se na něj a viděl jsem, jak točí kolíčkem u basy a dělá, že nic, že jen tak poslouchá a docela mimochodem vykládá:

„U Mesršmitů bylo vzbouření. Dělníci zastavili práci a chtěli mít přidáno.“

„Páni“ řekl znovu Harýk, „Hitler je po smrti, rajch hoří a mesršmitský dělníci nemaj jiný zájmy než dostat přidáno.“

„To voni z recese. Ale největší recese byla, že to povstání ved Bartošík.“

„Kerej to je?“

„Toho neznáš? Herr Bartoschik z lónbyra.“

„Jo ten? To se ty blbci nechali víst vod takovýho kolaboranta?“

„Jo,“ řekl Jindra a odmlčel se. Přestal ladit a otevřel před sebou noty. Všichni jsme se na něj dívali. Řek to tak, že bylo vidět, že to není všechno. Počkal chvilku na to ticho, a když se rozhostilo, pokračoval.

„Nechali se vod něj víst. Ale jenom do kanclu k Fenikovi a tam je sebrali voba a zavřeli je do sklepa.“

„Páni!“ řekl Harýk. „Začínám mít úctu k dělnýmu lidu.“

„Tu srandu si nedovedete představit, jak se Bartošik tvářil, dyž ho zavírali.“

„Náhodou si jí dovedu představit, ponivač sem ho při podobnym tragickym omylu už zažil,“ řekl Benno.

„Kdy?“

„Dyž se dověděl, že mám jít z rasovejch důvodů do koncentráku.“

Zasmáli jsme se, a nejvíc Jindra. Ten měl nejvíc proč. Moh být rád, že mu ta jeho pilnost celkem dost hladce prošla. Ta ostuda, pracovat čtvrtého května devatenáct set čtyřicet pět v německé letecké továrně v Kostelci.

Neumělecký text

Škvorecký ve svých románech píše o městě jménem Kostelec, ve skutečnosti se za tímto názvem skrývá východočeský Náchod. Tam se narodil v roce 1924, tam chodil na střední školu a tam také sbíral inspiraci k psaní. Nejdřív však musel zvládnout totální nasazení za nacistické okupace, kdy pracoval v německé továrně. Po válce vystudoval Karlovu univerzitu a nastoupil do nakladatelství Odeon.

Mezitím však jeden totalitní režim vystřídal druhý. Že na ten druhý doplatí definitivním odchodem z domova, zatím nevěděl. Ale jaký bude, to tušil od začátku. „Nacismus byl kopií komunistické organizace, struktury, a tu Lenin pochytil od jezuitů. Obsahem byl nepřijatelný všem kromě Němců, a to ještě ne všech. Komunismus zněl na papíře mnohem přijatelněji. V praxi byla však nejen organizační struktura stejná, ale stejné byly i výsledky, pokud je poměřujete lidským utrpením,“ píše.

[…]

Trable s komunistickými vládci začaly záhy, vždyť jeho první kniha Zbabělci vyšla až po deseti letech. Napsal ji v letech 1948-49 (v době, kdy se komunisté dostali k moci) a publikována byla až roku 1958. A to ještě vyvolala skandál. Ačkoli román o osvobozování Kostelce (Náchoda) byl přijat zpočátku příznivě, vzápětí byl stažen z prodeje. Řešil jej ústřední výbor KSČ a Rudé právo napsalo, že je to „červivé ovoce“.