Blízký východ a cestovní ruch

podniknout pouť do Mekky.

Posvátnou knihou je Korán.

Náboženství a stát jsou silně propojeny, někdy je korán postaven na úroveň základního zákona státu ( Írán).

Islámský svět lze charakterizovat jako území státu či národů, kde je islám

dominantním náboženstvím.

V islámské společnosti zpravidla neexistuje rasismus, zato velmi silná intolerance

vůči křesťanům a Židům a otevřená nenávist vůči ateistům či jiným náboženstvím.

Cestovní ruch:

Hlavními oblastmi cestovního ruchu jsou pobřeží Středozemního a Černého moře Turecka, potom i Izrael.

Státy v tomto území jsou díky ropě velmi bohaté a investují do rozvoje a modernizace, stavějí se velké mrakodrapy, hotely aj. (Spojené Arabské Emiráty). V Bahrajnu se např. postavil okruh pro závody Formule1.

Jenže turisté se do tohohle území bojí jezdit a nebo jsou náklady příliš moc velké a

můžou si je dovolit jen bohatí lidé. Přitom je na tomto území spousty památek a míst

s dobrým předpokladem pro cestovní ruch.

Doprava:

Dopravní síť je nedostatečně rozvinuta. Železniční síť je velmi řídká, silniční síť se

postupně buduje. Největší roli hrajou přístavy, které se specializují na vývoz ropy a zemního

plynu. Významná je letecká doprava.

Konflikty:

Oblast velkých sporů, bojů, konfliktů a terorismu.

Jednotlivé státy:

Bahrajn:

− Hlavním město: Manáma (140 000 obyv.)

− Rozloha: 665 km²

− Počet obyvatel: 698 585

− Státní zřízení: konstituční monarchie

− Jazyk: arabština (úřední jazyk), angličtina

− Náboženství: Muslimové 90 % (šíité 65 % sunnité 35 %), Křesťané 10 %

Bahrajn se rozkládá na více než dvaceti ostrovech korálového a pevninského původu

v Perském zálivu. Největším ostrovem, zabírajícím více než 90% rozlohy státu, je Bahrajn o

rozloze 563 km².

Manama

Moderní metropole Bahrajnu, postavená ve stylu Manhattanu, se tyčí vysoko nad obzorem. Historické centrum se rozkládá nedaleko klenutého průchodu Bab al-Bahrain. Na okraji nové zástavby se nachází starobylá čtvrť Bilad Al Qadim z roku 900. Na pahorku A´ali Burial leží pravděpodobně největší pravěký hřbitov na světě z let 3000 před naším letopočtem, kde bylo pohřbeno až do roku 600 více než 170 tisíc osob. Mezi další starobylá místa patří dům Beit Al Jasra, rodiště bahrajnského panovníka Amira, či dům obchodníka s perlami Beit Al Siyadi z 19. století, chrám Barbar, starověká pevnost Arad, Bahrain a Riffa. Některé historické domy ve staré čtvrti si zachovaly tzv. větrné věže, vysoké pět až šest metrů, které kdysi sloužily jako primitivní klimatizační zařízení.Bahrajnské Národní muzeum představuje archeologický vývoj Bahrajnu, unikátem jsou pravěké hroby z roku 2800 před naším letopočtem, dopravené z pouště. Ve městě je i řada ropných muzeí.