Evropské státy a cestovní ruch

a) Alpy (vysokohorská turistika)

b) Středomoří (subtropické klima, teplé moře, kulturně-historické atraktivity)

• Evropa je také centrem obchodní a kongresové turistiky (Paříž, Ženeva, Brusel, Frankfurt)

• Nejmenší nárůst mezinárodních příjezdů zaznamenala západní Evropa, kde průměrná roční míra růstu byla pouze 1,8 % a podíl na celkových příjezdech v Evropě se snížil z 41 % v roce 1990 na 33 % v roce 2004.

• Severní a Jižní Evropa si zachovaly téměř stejnou výši podílu na celkových příjezdech v Evropě.

• Šest států Evropy se za rok 2004 umístilo v první desítce zemí s nejvyšším počtem příjezdů, přičemž Francie v tomto žebříčku zaujala první místo. Za ní se pak postupně umístilo Španělsko, Itálie, Spojené království, Německo a Rakousko.

• Podobný průběh jako u vývoje mezinárodních příjezdů lze vypozorovat ve stejném období let 1950-2004 i v příjmech mezinárodního cestovního ruchu. Zatímco v roce 1975 dosáhly příjmy z mezinárodního cestovního ruchu v Evropě podílu 63,6 % z celosvětových příjmů, v současné době kolísá tento podíl okolo 50 %.

Makroregiony Evropy:

• Evropa vytváří 5 základních subregionů (Západní Evropa, Jižní Evropa, Střední Evropa, Východní Evropa, Severní Evropa), WTO (Světová obchodní organizace) zařazuje do Evropy i východní Středomoří, kde dominují Turecko a Izrael

Západní Evropa –nejvýznamnější, velice kvalitní a rozvinutá materiálně-technická základna, Evropa je centrem obchodní a kongresové turistiky (Paříž, Ženeva, Brusel, Frankfurt), Francie je nejnavštěvovanější zemí světa

Jižní Evropa –teplé moře a subtropické klima, roste znečištění Středomoří a neúměrná koncentrace rekreačních aktivit (přeplněné pláže), nejnavštěvovanější Španělsko, Itálie, Řecko

Střední Evropa –v poslední době největší vzestup návštěvnosti (Maďarsko, Polsko, ČR), problém v materiálně-technické základně

Východní Evropa –nejzaostalejší část, nedostačující materiálně-technická základna, služby CR a dopravní infrastruktura

Severní Evropa –návštěvnost vzrůstá (Skandinávie je vysoce hodnocena pro čistotu životního prostředí), nejvíc příjezdů zaznamenává VB, Anglie, roste zájem o Skotsko

¨

• v evropských zemích s centrálně řízeným hospodářstvím jsou omezující skutečností nedostatečná materiální základna (ubytovací a stravovací zařízení) a vedlejší služby (nabídka dalších aktivit)- např. Albánie
  (=na rozdíl od tržního hospodářství v centrálně řízeném převládá státní vlastnictví, většinou spolu s družstevním. Centrálně řízené hospodářství se někdy také nazývá centrálně přídělové nebo příkazové, neboť jeho typickým rysem není plánování, nýbrž příkazová nebo přídělová forma rozhodování.)

• země západní a střední Evropy každoročně cestují za mořem a za sluncem do Jižní Evropy

• prvenství Evropy je vedle kulturně-historických atraktivit ovlivněno ekonomickou vyspělostí, politickou stabilitou, ale také rozčleněním Evropy do 43 nezávislých států, což pozitivně ovlivňuje vnitroregionální CR a umožňuje krátkodobé turistické výjezdy

• státní podpora CR

• kvalita služeb je vysoká

• podíl Evropy na mezinárodním CR klesá, příčinou je jednak změna preferencí v cílových destinacích trendem cestovat na větší vzdálenosti do exotičtějších zemí (nárůst podílu Karibské oblasti a Východní Asie), jednak některé jevy negativně působí na rozvoj CR (znečištění moře, dopravní problémy – v sezóně velká zátěž)

• Podíl na celkových příjmech ve střední a východní Evropě se téměř ztrojnásobil na 8,4 %. Rychleji než příjmy rostly ve střední a východní Evropě výdaje účastníků cestovního ruchu, které v roce 2004 byly 7krát vyšší než v roce 1990.

• Západní Evropa jako jediný region zaznamenal za období 1990-2004 pokles podílu na straně příjmů i výdajů. Do první desítky zemí na světě s nejvyššími příjmy z cestovního ruchu se z evropských zemí v roce 2004 dostalo sedm zemí v pořadí Španělsko, Francie, Itálie, Německo, Spojené království, Turecko a Rakousko.

• Platební bilanci cestovního ruchu Evropy jako celku držela v období 1990-2004 v kladných číslech jižní Evropa, která vykazovala výrazně vyšší příjmy než měla výdaje. Navíc příjmy z cestovního ruchu jižní Evropy ve sledovaném období rostly rychleji než výdaje.

• Na druhou stranu do vyšších záporných čísel rozdílu platební bilance cestovního ruchu se dostala severní a západní Evropa.

• Cestovní ruch v celé Evropě v roce 2005 zaměstnal 39,29 mil. lidí, což představuje okolo 10,4 % celkové zaměstnanosti.

• V členských zemích Evropské unie ve stejném roce cestovní ruch nabídl 24,3 mil. pracovních míst, to znamená že každé 8,2 pracovní místo spadalo do oblasti cestovního ruchu.

• V roce 2014 pocházel každý desátý podnik v evropské nefinanční podnikové ekonomice z odvětví cestovního ruchu.

• V roce 2015 bylo nejčastější turistickou destinací v EU pro nerezidenty (osoby přijíždějící ze zahraničí) Španělsko. Čtyřmi nejoblíbenějšími destinacemi nerezidentů byly Španělsko, Itálie , Francie a Spojené království