1. Psychologie jako věda, Osobnost člověka

1. Psychologie jako věda. Osobnost člověka.

Psychologie – v překladu věda o duši (Psýché – duše, logos – věda)

- duše – těžko se vyjadřuje co to znamená

- věda o psychických jevech a chování

- psychický jev – vše co je uvnitř nás a co se v nás odehrává (vnímání, nálady, emoce, myšlení, charakter,..)

- chování – vnější projevy

- někdy ale mají význam samy o sobě (např. když psycholog zkoumá učení krys v bludišti nebo když testujeme obecnou inteligenci pro uchazeče o práci řidiče tramvaje – zjišťujeme jeho IQ, jeho psychické jevy nás přitom nezajímají)

- vývoj psychologie – říká se o ní že je to „Věda s dlouhou minulostí, leč krátkou historií“

- psychickými jevy se lidé zabývali odjakživa – hlavně duchovní

- kněží – „předchůdci psychologů“ – naslouchali lidským problémům a snažili se jim pomoci

- vznikla roku 1879 když W. Wundt založil 1. psychologickou laboratoř v Lipsku

- základ ve filosofii, praktické zkušenosti čerpala od duchovních

- experimentální psychologie – dělal experimenty, používal introspekci

- Metody psychologie – pozorování – extrospekce – pozorování ostatních

- introspekce – pozorování vlastního nitra

- jedna z nejdůležitějších metod

- experiment

- explorační metody – sociálně-psychologické (dotazníky, rozhovory, testy,.)

- psychodiagnostické metody – slouží k odhalení

osobnosti člověka, úrovně jeho vývoje (testy osobnosti, rozhovor,..)

- zpočátku silně ovlivněna pozitivismem A. Comta – snažila se být co nejvíce vědecká

- Behaviorismus – zaměřen jen na výzkum pozorovatelného jednání

- USA – Watson, navazuje na I.P.Pavlova (podmiňování)

- jejich postup vedl k rozkládání psychického dění na co nejmenší prvky – celek je jejich mechanický součet x proti tomu gestaltisté – celek je víc než části – zvítězili

- Max Wertheimer, Wolfgang Köhler

- začátek 20. stol. – hlavně praktická psychologie silně ovlivněná psychoanalýzou Sigmunda Freuda – nevědomí – člověka silně ovlivňují pudy, přičemž o nich často sám neví

–> Hlubinná psychologie, vznik vývojové psychologie

- Analytická psychologie – C. G. Jung – teorie o kolektivním nevědomí lidstva

- 1960 – Jean Piaget – rozvoj vývojové psychologie (vývojová stádia dítěte)

- přispěl k pádu behaviorismu a rozvoji hlubinné psychologie

- od konce 19. stol. – dva přístupy – kvantitativní – převládá

- založen na měřeních, empirickém výzkumu

- H. Eysenck, R. Cattel

- kvalitativní – snaží se prosadit respekt k jedinečnosti osobnosti

- Humanistická psychologie – Abraham. H. Maslow – pyramida potřeb, Carl. R. Rogers – pojem „self"

- proti behaviorismu – důraz na tvořivost osobnosti

- proti psychoanalýze zdůraznila vědomí a sebeuvědomování

- polovina 20. stol. – vznik etologie – studuje chování zvířat, ukázala důležitost instinktů